1984

První sraz, kterého jsme se zúčastnili se konal v Solenici v září 1984. Sjelo se nás tam tenkráte málo, pouhých 12 vozů DKW a dva vozy příznivců značky. Jela se spanilá jízda, klábosili se o všem možném i nemožném. V kostce jsme byli seznámeni naším předsedou panem Peroutkou, že se na půdě naší svazarmovské organizace od Nového roku veliké změny. Budeme se rozšiřovat. Ano bude nás víc a budeme silnější. Přibude nová odbornost, které bude pracovat po boku naší základní organizace Svazarmu 827. Kromě odbornosti DKW přibude odbornost Citroën. Všichni jsme zprávu přijali.

1985

Jarní sraz obou odborností se konal v červnu 1985 v Jesenici u Rakovníka. Zde se již našli první zástupci odbornosti citroën. DKWáků dorazilo 14 vozů a Citroënů 3. Snad se rozhýbeme k větší účasti. Připravili jsme motoristickou soutěž po okolí a moc se nám líbila. Uvidíme jak na podzimním sraze. Podzimní sraz se konal v září 1985 a tentokráte zase v Jesenici u Rakovníka. účast již byla větší, ale těsně po srazu přišla hrozná rána. Zemřel předseda pan Petr Peroutka. Po velmi rychlém infarktu následoval další a v nemocnici pak ještě jeden a ten již opravdu byl smrtelný. Máme teď spoustu starostí s chodem klubu. Všichni představitelé dávají hlavy dohromady. Uvidíme jak to všechno dopadne. V listopadu 1985 začínáme psát naší klubovou kroniku, kroniku naší svazarmovské organizace, která slučuje v jeden celek dvě odbornosti motoristů. Na jedné straně příznivce DKW – Auto Union a na straně druhé, majitele a fanoušky vozů Citroën. Co máme společného? Kromě předních náhonů nic, ale jak doufám i toto se časem změní. Vždyť jsme teprve na začátku, na prvním listě naší společné cesty. Snad dokážeme přetrhat odborná pouta a přetrumfnout ty, kteří dávají našemu klubu jen malou naději na přežití. Píše se listopad 1985 a my všichni, kteří fandíme všem typům vozů, věříme, že za rok nebudou v klubu dvě odborné party, ale jeden harmonický celek motoristů, kteří společně potáhnou za jeden konec svazarmovského lana tak, abychom uspokojili požadavky všech našich nadřízených složek i nás. Dne 5.11.1985 se uskutečnila Výroční členská schůze ZO Svazarmu 827. Celá schůze proběhla bez větších komplikací a se všemi náležitostmi. Byl zvolen Nový výbor ZO ve složení :

Předseda ZO Svazarmu 827 - Milena Dovrtělová
Místopředseda odbornosti Citroën - Karel Fischer
Místopředseda odbornosti DKW - Jan Týle
Pokladník organizace - Jan Žádný
Hospodář organizace - Emil Štěpán
Politicko - výchovní pracovníci :
za odbornost Citroën – Josef Šimek
za odbornost DKW - Petr Strecker

Kromě toho byly zvoleny dvě rady odborností, které budou zodpovídat za svou práci a navzájem spolu spolupracovat. Zvolili jsme výbor, rady odborností. Schválili jsme dost náročný plán práce na příští rok bez připomínek.

1986

První větší společná akce se podařila. Akce na kterou jsme se těšili se jmenovala „Ples příznivců historických vozidel. Ples se konal 30.ledna v překrásném sále na Žofíně. Je pravda, že jsme nebyli oblečeni dobově, ale i tak jsme zapadli do víru tance, veselí a pohody. Však i chvilka napětí nechyběla. To když byla losována první cena v tombole. Nevyhráli jsme, ale nevadí, příště, tedy za rok, se to určitě povede. Na plese jsme se zúčastnili soutěží ve společenském tanci. Naši zástupci pan Vilém Čadek a paní Milena Dovrtělovi úspěšně hájili naše klubové barvy. O zábavu nebyla nouze a k domovům jsme se rozcházeli v dost pokročilé hodině.

Dne 1.února jsme společně navštívili výstavu v Pražské tržnici s názvem Člověk a pohyb. Výstava byla přehledem vývoje pohybu a rychlosti. Zahrnovala jak vývoj automobilů, motocyklů i železnice. Ukázky zde byli i z oblasti letectví. Dne 30.března jsme opět společně vyrazili. Tentokrát byl cílem Dům u Hybernů, kdy byla výstava „40. čs.znárodněného filmu“. Ze začátku nás dost odradila fronta, ale vydrželi jsme. Za dobrých 20 minut jsme v ruce dřímali vstupenky a prodírali se do první místnosti. Zde, kdo neměl čisté svědomí,se bál přiblížit k vozu z filmu „Upír z Ferratu“ nebo k obrovskému Golemovi. Nakonec však vyhrála zvědavost a všichni jsme prohlíželi upírovu škodovku. Moc se nám tam líbilo.

Dne 16.dubna byla podepsána spolupráce na ZO Svazarmu se ZO SSM Střediska praktického vyučování n.p. Interiér závod 04, se sídlem v Praze 8. Učni se zúčastní našich srazů, technických dnů i ostatních akcí. Někteří učni hned vyplnili přihlášky do Svazarmu.

Dne 1.května jsme se zúčastnili za Svazarm prvomájového průvodu. Po kterém jsme navštívili památná místa Pražského hradu i Petřín. Pak jsme pokračovali v oslavách 1.máje v PKOJF v Praze 7. Tady jsme v plné pracovní činnosti zastihli Jirku Procházku, který pracuje jako zvukař v PK.

Dne 6.května jsme se zúčastnili Mírového pochodu z Prahy do Čelákovic. Věřte, nebylo to lehkých 20 kilometrů, však jsme to v nohách cítili.

Dne 24.května se uskutečnil technický den v Kokořínském podhrádí. Slunce zastřené mraky jen občas prokouklo, aby pozlatilo krásné okolí starobylého hradu. Naši členové se postupně sjížděli se svými miláčky a celými rodinami.Po zahájení jsme uspořádali technickou besedu a mini burzu dílů na auta obou odborností. Po obědě, kromě sluníčka, které odstartovalo své paprsky do všech stran, startovali i naše posádky do dvou etapové motoristické soutěže „jízda pravidelnosti“. Startovalo celkem 15 vozů obou odborností. Soutěž se vydařila. Po skončení technického dne jsme uspořádali společenské odpoledne a večer diskotéku.

Dne 20. až 22. června se uskutečnil klubový sraz v autokempu Biřička u Hradce Králové. Sjelo se nás tam poměrně dost – 36 značkových aut a rodinami. Náplň srazu byla bohatá. V sobotu v 10 hodin jsme uskutečnili ve spolupráci s OO VB Hradec Králové DI, přehlídkovou jízdu vybraných značkových vozů k památníku Klementa Gottwalda, kde paní Dovrtělová a pan Burget položili kytici rudých květů. V odpoledních hodinách byla uspořádána jízda zručnosti. Kulturní večer byla zahájen filmem pro děti „Poklad Inků“ a následovaly filmy technické i zábavné. V neděli byly uspořádány soutěže dětí, ukázky svazarmovské činnosti s odbornosti potápění . pod veden bratří Krásových. Pochopitelně celým srazem byly hybnou pákou technické besedy, porady a zkušenosti určené i pro renovaci vozů. Všichni jsme se ze srazu rozjížděli s dobrými pocity.

Dne 13.července nás pozval pan Jan Jedlička na výstavu historických traktorů, kterou pořádala ZO Svazarmu Traktor veterán club v Oškobrhu Poděbrad,. Sjelo se nás tam 18 lidí a moc se nám tam líbilo. Dne 19. září dva naši zástupci, pan Milan Horyl a Pan Vladimír Volek, vstoupili do ZO Narex, z této organizace nám budou předávat zprávy. Dne 20. září se naši zástupce společně se členy ZO SM SPV Interiér zúčastnili Mírové slavnosti v Houšťce u Brandýsa nad Labem.

Dne 26. až 28. září Nadešla poslední sobota a neděle v krásném měsíci září. A my jsme se konečně dočkali podzimního srazu. V pátek jsme se začali sjíždět, vítal nás autokemp Svazarmu Jesenice u Rakovníka. Člověk ještě nestačil vystoupit z auta a již nás obestřela srazová atmosféra. V pátek večer po odpoledních technických besedách, jsme se připravovali na start motoristické soutěže. V sobotu po slavnostním zahájení a pojezdu posledních účastníků, jsme vyrazili na start. Na start se postavilo 17 vozů, pořadatelé se rozjeli na svá stanoviště, nervozita vrcholila. Motoristická soutěž BOAS byla, ostatně jak se očekávalo, velmi náročná, plná záludností a chytáků, tak že jsme skoro všichni kufrovali. Byla prostě dokonalou prověrkou jak našeho řidičského umění (kde vládl svým přísným okem pan Milan Dovrtěl a při rozjezdu do kopce bez použití ruční brzdy neúprosně zapisoval sjetí centimetry) , tak navigátorským důvtipem spolujezdců. Ale prověřili jsme i znalosti z pravidel silniční ho provozu a zkusili své znalosti i z první pomoci. Odpoledne jsme se zúčastnili pěšího orientačního mikro závodu Bříza, kde naše hlídky absolvovali branné prvky – střelba ze vzduchovky, hod granátem, určování svět strany apod. Pěší orientační závod se šel podle itineráře a byli jsme vyzkoušeni i z přírodopisu. Do cíle jsme museli přinést dřevo a šišky. Manželé Burgetovi a Streckerovi dotáhli do cíle celé stromy, což se nám velmi hodilo večer při táboráku. Bohužel nás od o hne odehnal déšť a tak jsme zbytek večera trávili ve společenské místnosti v náručí legendární postavy filmového plátna – v náručí Fantomase.V neděli dopoledne proběhli sportovní soutěže dětí a vyhlášení výsledků.Nesmíme zapomenout ani na vyhlášení soutěže Miss automobil. V Prvním ročníku vyhrál pan Jan Týle a jeho DKE F7 Luxus fabrik a pan Tomáš Krejčí a Citroënem 11 AL. Naši zástupci (Jan Týle, Jan jedlička a Milan Dovrtěl) odjeli navštívit nejstaršího člena odbornosti DKW pana ing. Buriana No a pak už jsme jel jeli domů.

Dne 29.září jsme se zúčastnili oslav k 35.výročí založení Svazarmu S názvem „týden branné aktivity“. Dne 16.října jsme společně navštívili OKD Krakov a vystoupení hudební skupiny Zelenáči. Dne 3.listopadu hodnotíme a bilancujeme první rok společné práce obou klubů na výroční členské schůzi. K dnešnímu dni máme 86 základních členů a 83 členů hostujících (ZO SSM a rodinní příslušníci) Odpracovali jsme 91 brigádnických hodin, odevzdali 1595,6 kg druhotných surovin, zúčastnili jsme se různých akci, uspořádali jsme dva srazy a jeden technický den, získali jsme 101 odznaků branné připravenosti atd. Vyhodnotili jsme naše nejlepší členy : pana Josefa Šlára, pana Vilibalda Čatka a pana Emila Štěpána. A mnoho hodin strávených na opravách a renovacích našich miláčků. Celý rok je OV Svazarmu hodnocen velmi kladně.

Dne 4.listopadu návštěva kulturního vystoupení zpěváka Josefa Laufera. Všichni kdo přišli v prosince na členskou schůzi dostali id ZO Mikuláše – vstupenky na 9. prosince n a lední revue Holyday on ice ve sportovní hale v PKOJF.

Dne 15. prosince jsme navštívili výstavu v pražském Paláci kultury „100 let automobilu“

1987

Dne 28. ledna se naše skupina učňů zapojila do hnutí Cestami paměti, kde se vyhledávaly a shromažďovaly materiály o boji proti fašismu.

Dne 20.února jsme se zúčastnili tradičního plesu příznivců historických vozidel na Slovanském ostrově na Žofíně. Opět však chodilo štěstí jen kolem nás a my opět nevyhráli první cenu.

Dne 15.března konečně jsme dostali novou klubovnu na Třídě Rudé armády 840/199, v Praze 8. Je umístěna v suterénu domu. Má dvě velké místnost a je na ní hromada práce. My to ale dáme společně dohromady.

Dne 28.dubna jsme se zúčastnili jako diváci i pořadatele výstavy Auto moto v Praze na zimním stadionu Štvanice.

Dne 1. května jsme reprezentovali naší ZO na Letenské plání při oslavách květnových dnů.

Dne 9.května se uskutečnil technický den v Kokořínském podradí. Sjelo se 21 vozů z toho 14 vozů značkových. Motoristické soutěže se zúčastnilo 21 posádek, délka trati byla 22 km a jela se podle pohádkového itineráře, trase byla poměrně těžká s nečekanými úseky, prudkým stoupáním a plněním úkolů. Všichni však dojeli do cíle.

Dne 12.května jsme se společně se ZO SSM SPV zúčastnili Mírového pochodu do Říčan u Prahy. Na 16. května jsme připravili náborovou BOAS „O májový šeřík“, kterou jsme pořádali pod záštitou OV Svazarmu Prahy 8. Účast posádek velmi nízká, ale soutěž proběhla bez problémů.

Dne 2.června se naši zástupci a jejich krásné vozy a motocykly předvedli na dětském dni v Praze 8 .

Dne 22. června jsme se společně s ZO SSM SPV zúčastnili pochodu do Lidic, kde jsme u památníku položily kytice květů.

Ve dnech 12. až 14. června se uskutečnil jarní sraz v Dřevěnici u Jičína. Na sraz se sjelo 32 vozů z toho 16 značkových. Na připravenou motoristickou soutěž vyrazilo 15 posádek. Trať se jela podle šipkového itineráře a měřila 22 km. V odpoledních hodinách jsme za slunečného počasí jeli jízdu zručnosti po hladině přilehlého rybníka. Řidič měl oči zavázané šátkem a spolujezdec navigoval řidiče slalomem. Večer byl připravený táborák a v pokročilejším čase filmy s motoristického i zábavného charakteru. Neděle byla věnována dětem a soutěžím a vyhodnocením srazu. Každé auto, které dojelo na sraz dostalo holbu se znakem odbornosti Citroën.

Dne 18. – 20. září se konal podzimní sraz v Jesenici u Rakovníka. Na sraz se sjela většina odbornosti Citroën a DKW byla opět v menšině. Bylo připravena motoristická soutěž po okolí, která se jela podle šipkového itineráře a měřila 40 km, plnily se pochopitelně úkoly a doplňovali odpovědi. Byli uspořádány soutěže děti a hry s počítačem.

Dne 6.října jsme se zúčastnili Týdne branné aktivity, pořádaný ke dni ČSLA.

Dne 13. října jsme se zúčastnili motoristické soutěže „Ďáblická 50“, kterou připravila ZO Svazarmu 801.

Dne 17. října jsme se zúčastnili výstavy starých lokomotiv na Libeňském nádraží.

Dne 3. listopadu se uskutečnily výroční besedy klubů se zvolením nového výboru ZO Svazarmu.

Nový výbor ve složení byl jednohlasně schválen. Předseda - Milena Dovrtělová
Místopředsedové - Josef Šimek a Jan Jedlička
Pokladník - Michaela Streckerová
Hospodář - Milan Dovrtěl
Politicko-vých.pracovníci - Petr Strecker a Jiří Hovorka
Členové zástupců odborností - Luboš Lisec a Roman Burget

Hodnocení naší činnosti za uplynulý rok byl i na úrovni OV Svazarmu hodnocen velmi kladně.

1988

Dne 21.května se uskutečnil v Kokořínském dole technický den. Po technických besedách a dobrém obědě byla odstartována motoristická soutěž o putovní cenu. Soutěž po okolí Kokořína měřila 31 kilometrů a na startu stálo 18 posádek. Krásné a slunné odpoledne jsme završili návštěvou hradu Kokořín.

Dne 28.května se uskutečnil druhý ročník BOAS-ky „Májový šeřík“, kterou pořádá naše ZO Svazarmu pod patronací OV Svazarmu Prahy 8 a časopisu Zápisník mladých, který také věnoval ceny do soutěže. Tentokráte stálo na starku 16 posádek, z toho 3 zástupci naší organizace. Naši nejlepší zástupci byli Roman Burget a Jaroslav Jůza, kteří obsadili 3 místo.

Dne 10.června naši organizace členové reprezentovali na srazu Praga Veterán.

Ve dnech 16. až 18. června se uskutečnil jarní sraz v Dřevěnici. Tentokráte se sjelo 18 aut obou odborností. Byly připraveny soutěže v tandemu i v jednotlivcích, například střelba se vzduchovky, hody, testy inteligence a slalom na dřevěných dvojlyžích. Pochopitelně i soutěže dětí a společenské besedy, táborák a hlavně dobrá nálada.

Dne 12.září naši organizaci reprezentoval pan Jiří Neubert na akci Zbraslav – Jíloviště.

Dne 9. až 11. září se konal podzimní sraz v Jesenici u Rakovníka. Tentokráte nás příjemně překvapil a to hned dvakrát. Jednak nám skvěle vyšlo počasí (konečně – vždyť bylo objednané) a jednak byla skutečně vynikající účast. Sjelo se 29 vozů, z toho 10 vozů odbornosti DKW a 8 vozů odbornosti Citroën. Z veteránů jsme tu ještě přivítali Felícii Petra Tupého a dva dědečky motocykly. V soboru přesně v 15 hodin, byla odstartována první posádka. Tentokráte se jela jízda pravidelnosti. Posádky měly za úkol projet daný okruh dvakrát tak, aby se jízda v druhém kole časově co nejvíce blížila jízdě v prvním kole. Posádek na trati ze svých tajných kontrol pozorovali traťový komisaři. Večer pochopitelně zábava u táboráku. Na neděli byl připravený motoristický trojboj a dětské soutěže. Proběhla i volby „Miss automobil 1988“ ve které zvítězily vozy : Za DKW Auto Union 1000SP Milana Dovrtěla a za Citroëny C11 pana Laurina. V letošním roce bylo odpracováno 681 hodin při opravách klubovny, uspořádali jsme pět technických besed, získali jsme 41 odznaků Branné připravenosti, vystříleli jsme 120 Zlatých jízdenek a sebrali jsme 3908 kg druhotných surovin. K celkovému hodnocení naši ZO Svazarmu : Obvodní výbor Prahy 8 je s naší prací spokojen a hodnotí činnost kladně. Za rok 1988 jsme získali titul „Vzorná svazarmovská organizace III. Stupně".

1989

Dne 18.února se naši zástupci zúčastnili srazu vozů Citroën v Očelicích.

Dne 4.května jsme se zúčastnili Mírového pochodu pracujících u příležitosti 40.výročí Vítězného února a 43.výročí Květnových událostí. Akci pořádal OV SSM, OV Svazarmu a OOR Praha východ. Trasa měřila 15 kilometrů a vedla z Horních Počernic do Čelákovic.

Dne 13.května jsme se zúčastnili výstavy a burzy Automobilu v Dobrušce.

Dne 6.června proběhla v PKOJF akce pořádaná MV Svazarmu „Praha patří pionýrům“.

Dne 20. května se konal od 10 hodin technický den na parkovišti u restaurace Myslivna u Doks. Kromě technických besed byla hlavním náplní motoristická soutěž „Poznej svou vlast“ spojená s krátkým pěším orientačním závodem. Motoristické soutěže se zúčastnilo 20 posádek, z toho 11 s Citroëny, 3 s vozy DKW, 1 s Auto unionem a 5 ostatních vozů. Oběd byl zajištěn ve Starých Splavech v kavárně Rubín, kde jsme vyhodnocovali soutěž a zpříjemnili si odpoledne vlastnoručně vyrobenými dortíčky od Slávka Kotrmana.

Ve dnech 9. až 11. června se uskutečnil jarní sraz v autokempu Slunce v Žandově u České Lípy. Tentokráte se sjelo 28 vozů: z toho 15 Citroënů, 6 vozů DKW a 7 vozů ostatních značek. Pochopitelně byla připravena motoristická soutěž, která se jela podle šipkového itineráře i zde se plnily úkoly a soutěžní otázky. V sobotu v podvečer byl vyhlášen maškarní rej. Ten, který se poctivě přečetl zpravodaj o maškarním věděl a ti co ne, tak prostě improvizovali. Rej důmyslných masek pod vedením „vůdce stáda“ vrhl do restaurace u kempu a okamžitě všechny masky obsadily volná místa. Pochopitelně si nechali všichni nalít t¨nějakého moku. Po nějaké chvíli se důstojně zvedl vůdce stáda, pokynul na číšníka a se slovy „ Zaplať ti to Pan.Bůh“ hrdě vyzval všechny masky k odchodu. Všichni se zvedly a odkráčely pryč. V restauraci zůstal jen číšník a ostatní návštěvníci s otevřenou pusou Abych to uvedla do správných kolejí, útratu jsme zaplatili s klubových peněz, ale až trochu později. V neděli byla uspořádána soutěž „O nejlepšího loveckého psa“, tedy soutěž čichací. (soutěžící měli rozpoznat 17 vzorků) a také soutěže pro děti.

Ve dnech 8. až 11. září se konal podzimní sraz v Jesenici u Rakovníka. Sjelo se celkem 28 vozů, z toho 17 Citroënů, 6 vozů DKW a 5 ostatních značek. Pochopitelně byl připraven bohatý program a pestré soutěže, tentokráte byly směřovány ke znalostem a dovednost Čs. spartakiády. Spartakiádního šestiboje se zúčastnilo 17 posádek. Pochopitelně soutěžily i děti. Všichni účastníci obdrželi upomínkový hrneček se znakem DKW- Auto Union.

Dne 4. a 7. října se naši zástupci se svými plechovými miláčky zúčastnili výstavy aut, kterou pořádal OV Svazarmu Prahy 8 v rámci Týdne branné aktivity na počest Dne ČSLA.

1990

Dne 13.ledna se konala celostátní motoristická konference v hotelu Grand v Pardubicích, zde se zástupci motoristických organizací Svazarmu dohodli o založení samostatné motoristické organizace. Zvolili 27 členný přípravný výbor, který má za úkol do 31.1.1990 předložit veřejnosti stanovy a statut nové samostatné motoristické organizace do 15.2. zajistit její registraci. Tento výbor bude pracovat až do sjezdu Svazarmu (24.3.1990) A co my? Do sjezdu Svazarmu a do ustavujícího sjezdu samostatné motoristické organizace – musíme zůstat ZO Svazarmu. Do 24.3.1990 musí být také vyřešena deliminace prostředků v ZO Svazarmu. Do samostatné motoristické organizace můžeme přestoupit až po tomto sjezdu. Stávající výbor naší ZO, vycházeje ze současné situace navrhuje :

1. Vstoupit do samostatné motoristické organizace – opět jako dva samostatné kluby VCC DKW a Citroën klub Praha.
2. Svolat na nějakou sobotu v měsíci dubnu členské schůze klubů, kde hlavním bodem bude volba nových výborů.

Dne 24. února 1990, sobota 14 hodin, se uskutečnila velká členská schůze ve výcvikovém středisku branců Satanka v Praze 8. Sešli jsme se k projednání dalšího postupu v osamostatnění našich klubů a k případnému vstupu či nevstupu do Československého autoklubu.

1. K rozdělení klubů dojde nejpozději do konce roku 1990. Odůvodnění: Členská základna VCC DKW není momentálně schopna samostatné činnosti.
2. K rozhodnutí o vstupu či nevstupu do ČSAK dojde do konce roku 1990. Do vyřešení situace zůstáváme v organizaci nahrazující Svazarm – tedy Sdružení technických sportů a činností, kde budeme zařazeni do registrované organizace „Automotoklub Čech a Moravy“.
3. Členové našeho Citroën klubu Praha se zúčastní zakládající schůze Automotoklubu Citroën organizovaného v ČSAK, který zakládá pan Josef Kec, bývalý předseda Citroën klubu.

Dne 17.března se konala zakládající schůze Automotoklubu Citroën pod záštitou ČSAK. Také jsme tam byli. Naše situace byla již od vstupu do sálu velice podivná. Nejdříve nás nemile překvapil mluvčí přípravného výboru, pan Kec, který přítomné přivítal slovy „Dobrý den, vážení přátelé, možná budoucí nepřátelé". I přes tento dost divný začátek podali naši zástupci schůzi zprávu o naší činnosti v letech 1985 až 1990. Snažili jsme se prosadit svoje názory, ale … Prostě přes všechno snažení našich zástupců od roku 1985, tedy od sestupu pana Kece s postu předsedy Citroën klubu a od vstupu Citroën klubu pod ZO Svazarmu 827, se nic nedělali, prostě nebyli a nebylo nic. Bez pana Kece nemohl prý Citroën klub existovat a to ještě ke všemu pod vedením nějaká, jak řekl, „ženské“. Nevím, ale myslím si, že tato kronika je dost velkým důkazem toho, že Citroën klub se ani pod ZO Svazarmu 827 neztratil. Ať si říká pan Kec co chce, my jsme tady a taky tady zůstaneme a budeme mít svojí organizaci. My vydržíme !

Dne 11.dubna. Naše řady trochu prořídli. Staří členové přešli zpět k panu Kecovi pod ČSAK a my ostatní, my skalní, zůstáváme. Nebojte se, my se nedáme. I nadále budeme připravovat naše tradiční akce, ať si pan Kec myslí co chce. VCC DKW se snaží, ale moc to nejde. Snad se zmátoží.

Dne 19.května pořádá Citroën klub Praha technický den ve Starých Splavech u Máchova jezera. Od 10 hodin jsme se sjížděli na rezervované parkoviště. Naši technici instalovali diagnostické přístroje k seřizování světel, geometrie, paltest motoru či pneuměřiče. Sjelo se 3x Citroën DS, 12 Citroënů GS a GSA, 4 CX, jeden AX, jedno BX a 15 vozů jiných značek. Celkový počet účastníků bylo 89 dospěláků a 26 dětí. DKWy tentokráte nedojely. Společně jsme poobědvali a projeli se na výletní lodi po Máchově jezeře. Tato platba se nám trochu protáhla, cestou jsme ztratily předsedkyni, ale nakonec všechno dobře dopadlo a my jsme od ní dostali upomínkové předměty na každý vůz. Pochopitelně ani děti nepřišly zkrátka.

Ve dnech 15. až 17.června se konal jarní sraz v autokempu Slunce v Žandově u České Lípy. Postupně jsme se sjížděli a vyzdobovali kemp a víte proč? Slavíme 25 narozeniny Citroën klubu Praha. Toto letí, už nám je čtvrt století. Nesmíme zapomenou ani na naše čtyřkolové miláčky, na ty, kteří mají typové označení GS. Ti letos slaví 20. výročí. Celkem se srazu zúčastnilo 12 značkových vozů citroën, 3 DKW a Auto Union a 5 vozů ostatních značek. V pátek družná zábava a táborák a v sobotu motoristická soutěž v okolí kempu. Jelo se podle pohádky. Na desetikilometrové trase se motalo 19 posádek, plnily se různé úkoly a vše se zapisovalo do jízdního výkazu. Celá soutěž je natočená na video. Na srazu je jela i spanilá jízda, která je také zachycena na videu. Byly připraveny i soutěže pro děti. Pochopitelně jsme se dostali i k otázce klubu a rozdělení klubu. A bylo rozhodnuto. Citroën klub Praha i nadále setrvá v Automotoklubu Čech a Moravy. VCC KDW nebyla schopna svou situaci rozhodnout pro malou účast členů.
Na jarním sraze po široké diskusi účastníků bylo schváleno :

1. ke dni 18.6.1990 rozpuštění ZO Svazarmu 827 na dva značkové kluby: Citroën klub Praha a VCC DKW,
2. Citroën klub Prahy se přihlásí do ÚAMK Čech a Moravy,
3. Stavající výbor ZO Svazarmu odstoupí ze svých poct ke dni nástupu výboru nového v Citroën klubu Praha a VCC DKW,
4. Navržena kandidátka nového výboru Citroën klubu Praha, se kterou budou prostřednictvím klubového zpravodaje seznámeni všichni členové. Byla sestavena nová kandidátka Citroën klubu Praha ve složení :
   • Přibyl Vladimír - člen od roku 1988
   • Bouška Vladimír - člen od roku 1989
   • Šimek Josef – člen od roku 1981, stávající místopředseda
   • Dovrtěl Milan – člen od roku 1984, stávající hospodář
   • Pisec Luboš – člen od roku 1980, stávající sport.referent
   • Dovrtělová Milena – člen od roku 1984, stávající předseda
   • Půbalová Jana – člen od roku 1989, stávající pokladník
   • Burget Roman – člen od roku 1982, stávající jednatel
   • Hokšar Tomáš – člen od roku 1989
   • Křepelka Vladimír – člen od roku 1989
   • Beran Petr – člen od roku 1989
   • Slabyhoudek Petr – člen od roku 1988
   • Benda Miloslav – člen od roku 1990
   • Procházka Tomáš – člen od roku 1988

Všichni členové napíší své názory do 8.8.1990 volební komisi. Volební komise je schválena ve složení : René Burget, Prágerová Jana a Jaroslav Jůza. Volební komise podá zprávu o průběhu voleb na podzimní srazu Citroën klubu Praha. A jak dopadly volby? Dne 9.září 1990 předala volební komise Citroën klubu Praha sečtené hlasy a svoji zprávu odstupujícímu výboru ZO Svazarmu 8527. Předseda komise pan René Burget poděkoval starému výboru a novému popřál mnoho úspěchů. Nový výbor 25.letého Citroën klubu Praha je zvolen :

• Předseda - paní Milena Dovrtělová
• Místopředseda – pan Josef Šimek
• Pokladník – paní Jana Půbalová
• Hospodář - pan Milan Dovrtěl
• Členové - pan Roman Burget, pan Vladimír Bouška, pan Lubomír Lisec

Tak již zase samostatný Citroën klub Praha, ale těch 5 let pod ZO svazarmu s DKWami, těch určitě nelitujeme.

Dne 7. až 9. září se konal podzimní sraz v autokempu Jesenice u Rakovníka. Účast byla dobrá. 14 vozů Citroën a 6 vozů jiných značek, jak všichni podotýkali, účast byla poznamenán zvýšením ceny pohonných hmot. Tentokráte jsme neuspořádali motoristickou soutěž, ale soutěž po vlastní ose v okolí kempu. účastníci sdolávali přepravené překážky, plnili různé úkoly a vše zapisovali do průchozích výkazů. Připravili jsme i soutěže děti a různé hry. Všichni účastníci obdrželi hrneček s podšálkem a logem Citroënu.

1991

Ve dnech 14. až 16. června se uskutečnil jarní sraz v autokempu Slunce v Žandově u České Lípy. Tentokráte nám účast doslova vyrazila dech. Přijelo 26 značkových vozů Citroën, jeden starý citroën náklaďáček zůstal někde po cestě a 7 vozů jiných značek. Pochopitelně byly připraveny soutěže jak dětské tak pro dospěláky, které byly rozděleny do několika disciplín : jízda vytrvalosti, jízda pravidelnosti, soutěž zručnosti a části testové. V rámci srazu proběhlo i seřizování aut. Uspořádali jsme soutěž zručnosti pro matky s dětmi a kočárky. Vůbec byl tento sraz ve znamení dětí, ve znamení nové generace Citronářů. Kromě malé Marušky Dovrtělové, zde byl i prvorozený syn manželů Tomáškových, malý Vilda Bartoň, malá Janička Beranová a na cestě je další přírůstek Luboše a Jany Liscové. Počasí nám tentokráte opravdu přálo a tak jsme dlouho do noci seděli u táboráku a dojídali zbytky pečeného selátka, které bylo opravdu výborné.

Ve dnech 13. až 15. září proběhl podzimní sraz v letním dětském táboře v Radnicích u Českého Šternberka. Na tento sraz přijelo 32 vozů značky Citroën a 6 vozů ostatních. Tentokráte se našeho srazu zúčastnili i zástupci Citroën klub Prostějov.Soutěže byla tentokráte uspořádány v okolí kempu jako orientační soutěž s plněním záludných úkolů. Proběhla i soutěž na dřevěných lyžích a soutěž pravidelnosti. Večer debaty, diskuse, oheň a táborák a spousta písniček u kytary jo a noční koupání ve velmi studeném potoce.

Dne 18. října v pátek, jsme společně uspořádali první ples Citroën klubu Praha od 20 hodin v tanečním sále u Honců v Krásné Vsi. Kromě místních příznivců našeho klubu dorazili i Pražáci a Liberečáci. Byla připravena i bohatá tombola.

1992

Dne 25.dubna se konal druhý ples Citroën klubu Praha opět v Krásné Vsi, ale ovšem pozor. Tentokráte to nebyl jen tak nějaký ples, tentokráte to byl country bál. Na sále se sešlo i s příznivci 90 lidiček, prostě bylo plno. Po půlnoci opět tombola a jako mimořádná cena Citroën GS, ten naštěstí zůstal v klubu – vyhrál ho Pepa Šimek. Country bál se vydařil, utopenci nepřežili půlnoc, guláš výborný, ale úklid na sále druhý den byl nad lidské síly. Vše je zaznamenáno na video.

Ve dnech 19. až 21. června se konal jarní sraz klubu tentokráte v rekreačním středisku na Pankráci pod Bezdězem. Sjeli jsme se pod královský hrad Bezděz do Valdstejnských lesů na královské cestě. 24 krásných Citroënů krášlilo starou myslivnu společně se 3 vozy ostatních značek, ale králem srazu byl nový Citroën XM černé barvy Martina Nejedlého. Na tento sraz jsme připravili motoristickou soutěž, kde pod Bezdězem kufrovalo 19 posádek . Pochopitelně se plnili různé úkoly a testy. A naše děti kromě cachtání v koupališti si také zasoutěžily o ceny a dárky. Večery jsme trávili u táboráku.

Ve dnech 18. – 20. září jsme se sjeli na podzimní sraz tentokráte do rekreačního střediska ČSAO Kočkův Mlýn v Čisté u Rakovníka. Srazu se zúčastnilo 22 vozů značky Citroën a 3 vozy jiných značek. Tentokráte jsme uspořádali spanilou jízdu do blízkých Kralovic, kde jsme navštívili kostel a známe Karlovické mumie. Vše je zaznamenáno na video. Děti měli připraveny soutěže a veselé hry. Všichni jsme se společně sešli u táborového ohně v centru dění kempu.

Dne 30.září jsme museli odevzdat klubovnu, na které jsme se docela nadřeli, majiteli domu, budeme od měsíce října schůzovat u Romana Burgeta jako obvykle druhý čtvrtek v měsíci.

Dne 24. října jsme uspořádali již 4. ples Citroën klubu Praha v krásné vsi. Opět byl ples laděn do stylu country. Měli jsme připravenu bohatou tombolu i účast byla velmi dobrá.

1993

Dne 19.dubna se konal na sále u Honce 4. ples Citroën klubu Praha – opět ve stylu country. Staronový tým opět připravil bohatou tombolu a uvařil guláš a utopil utopence.

Ve dnech 25. – 27. června se sjelo do Čisté u Rakovníka 22 Citroënů a 2 auta cizí na jarní sraz klubu. Připravili jsme všem účastníkům mnoho akcí, které proběhli po dvojce, tedy tentokráte pěšky. 18 posádek se vydalo na trasu pěšího závodu a plnilo různé úkoly. Jízda zručnosti zručnosti na rudlu se zavázanýma očima řidiče a navigování vezoucího se partnera se moc líbila. Děti vyhrávaly lutru, sladkosti a další ceny, skákaly přes švihadlo, házely na cíl apod. Večer byla připravena první noční bojovka, na kterou vyrazil i nějaký ten dospělák. Na jarním sraze bylo rozhodnuto o založení samostatného klubu s novým názvem : První Citroën klub Praha. Stanovy byly vypracovány Mgr. Radko Stránským s přípravným výborem a předány k registraci Ministerstvu vnitra. Dne 13.9.1993 byla registrace našeho Prvního Citroën klubu Praha Ministerstvem vnitra provedena.

O druhém víkendu v srpnu jsme se zúčastnili srazu klubu CV na letišti v Rané u Loun. Krásné kačenky a příjemné posezení nás provázelo celý víkend.

Ve dnech 17. až 19. září jsme se sjeli na podzimní sraz klubu do Čisté u Rakovníka. Počasí moc nepřálo a tak nás dorazilo jen 17 značkových vozů a 2 vozy cizí. Přesto všechno vyrazilo 12 posádek na motoristickou soutěž, který se jela po okolí podle šipkového itineráře. Měřila 21 kilometrů a plnily se při ní různé úkoly. Největší problém nastal při plnění úkolu „přinést důkaz, že posádky našli místní pohostinství“. Děti zase měly svoje soutěže, ceny i sladkosti. Bojovku a pochopitelně i táborák. Na každé auto dostali majitelé skleničky se šípy a další materiály o Citroënech.

1994

Ve dnech 7. až 9. ledna se konal v rekreačním chatě Leteckých opraven Malešice v Janově nad Nisou první zimní sraz klubu. Chata byla plně obsazena a my všichni i jsme oslavili společně opožděného Silvestra a Nový rok. Hromada sněhu, lyže i sáňky a krásná zimní pohádka.

V termínu 17.– 19.června se uskutečnil klubu v Čisté u Rakovníka. Jako vždy bylo připraveno mnoho soutěží pro děti i dospěláky. Srazu se zúčastnilo 33 značkových vozů. Počasí se vydařilo. Sluníčko svítilo a docela se nám podařilo najít i lesní jahody.

V srpnu (5.- 8.) se naši zástupci zúčastnili sletu kachen. Mezinárodní sraz 2Cv byl na letišti v Rané u Loun měl úspěch. Na letištní ploše se sjelo 60 kačenek z Čech, Rakouska, Německa, Holandska i Anglie.

Podzimní sraz klubu v termínu 9. až 11. září byl tentokráte v kempu v Poděbradech, kam se sjelo 38 vozů. Jestli nevíte jak chutná grilovaná makrela a postřižinské pivo pod klubou vlajkou už se nedovíte. Skvělá zábava, soutěže pro děti a motoristická soutěž, vše bylo bezvadně připraveno, nikomu se nechtělo domů.

7.října v pátek se konala citrácká svatba Vládi Boušky a Radky na zámku v Benátkách nad Jizerou. Plná značkových vozů a veselí. Vyjeďte tou správnou cestou.

1995

Zase jsme po roce společně oslavili Nový rok, pravda o týden později, ale za to v rodinném klubu Citroënářů. Tentokráte jsme vyrazili do Bedřichova, kde na nás čekala příjemně vytopená chata a bujaré oslavy našeho Nového roku.

27.února se narodil další člen klubu jmenuje se Honzík Bouška.

1.června na Mezinárodní den dětí v Praze na Pankráci se schyluje k závažné události. V tento den si řekli své ano do společné cesty životem Michal a Hana Havránkovi.Přejeme zdárné vylítnutí z hnízda.

Píše se 16.červen a my připravujeme oslavy 30.výročí narození našeho klubu. První část proběhne v tomto víkendu tedy 16. až 18. června na jarním sraze v Bezdědicích pod Bezdězem. Děvčata v krojích vítají účastníky srazu a předávají perníčky ve tvaru kačen a déesek.Nálada se dostává do obrátek, už je tady pivo a kde se vzala tu se vzala i pípa. Za chvíli už hrdě pozvedáme číše a připíjíme na 30. narozeniny. Na sraz dorazilo 33 aut, všechny chatky byly plné. Opět byly připraveny soutěže pro děti, noční bojová hra. V soboru vyrazilo 19 posádek na motoristickou soutěž „Valdštějnského kufrování!". Ač byla trasa dlouhá jen 21 km, tak některé posádky najely přes 50 km. V neděli jsme pochopitelně v koloně zamířili na hrad Bezděz, tedy pod hrad Bezděz. Nahoru na hrad jsme museli pěšky.

Expedice Clermont – Ferrand 18. až 20. srpna, tedy celosvětový sraz Citroënů se zúčastnili naši zástupci. Trasu dlouhou 2840 km zdolaly naše posádky bez větších problémů a šťastně se vrátily domů.

Pokračování 30.narozenin klubu byla na podzimním sraze v termínu 15. až 17. září na Pankráci v Bezdědicích pod Bezdězem. Víkendu se zúčastnilo 37 značkových a 4 ostatních vozů. Od staré jedenáctky, přes desky až po nové modely. Tentokráte se našeho srazu zúčastnil i Fantomas. V koloně i s Fantomasem jsme jeli do Doks. Kromě spanilé jízdy byla připravena i soutěž motoristická „Valdštejnská třicítka“, na kterou vyrazilo 23 posádek. Pro děti bylo opět připraven víkend plný her a jako zpestření noční bojová hra „po stopách Valdštejných strašidel“.

Dne 1. prosince se Havranům ve společném hnízdě se to stalo. Po dlouhém oťukávání skořápky se táta Havran dočkal vyklubal se mamce Hance malý Honzík.

1996

Zimní silvestrovský sraz se uskutečnil na horách o víkendu 5. až 7. ledna chatě v Janově nad Nisou. Účast byla tentokráte menší, řádila slušná chřipková epidemie, ale náš Nový rok jsme stejně úspěšně oslavili.

22. dubna se manželům Ingrid a Milanovi Pitrovým narodil první syn Ondřej. S porodnice se pochopitelně vezli deskou, aby si zvykal už od mala.

Ve dnech 14. až 16. června jsme se sjeli do tábora Liazu na Pankrác do Bezdědic pod Bezdězem na jarní sraz klubu. Sjelo se 38 posádek. Na páteční večer byla připravena kapela Žumpíci, které až do ranních hodin hrála. V sobotu po spanilé jízdě se jela motoristické soutěž „Křížem krážem Bezdězem“ a odpoledne soutěže pro děti i dospěláky. Večer noční bojová hra pro děti.

Podzimní sraz se konal o víkendu 20. až 22. září v Kočkově mlýně u Čisté u Rakovníka. Sjelo se 38 značkových aut a kemp byl natřískaný až pod střechu. Nedovedete si představit kolik dorazilo děti, úplné vosí rojení 36 děti a s miminami. Na sobotu byla připravena motoristická soutěž „Kralovické kufrování“ až na hrad Krakovec, jelo se místy i proti sobě, tak se z toho posádkám trochu točila hlava. Všechny posádky dojely do cíle v pořádku a mohly se účastnit odpoledních soutěží společně s dětmi. Noční bojové hry se zúčastnilo 25 děti a 12 dospěláků, všichni našli svůj poklad.

27. září si řekli své Ano na Libeňském zámečku Jan a Renata Trojanovi. Přejeme jenom to nejkrásnější.

1997

Jarní sraz klubu se konal o víkendu 13. – 15. června v Kočkově mlýně u Čisté u Rakovníka. Tentokráte jsme se sjížděli již po obědě, abychom si pořádně víkend užili. Přijelo 41 vozů z toho 3 vozy jiných značek. Z aut vystoupilo 117 osob z toho 41 dětí. Na sraz byla připravena dětská soutěž „po stopách kapitána Granta“ pro děti a motoristická soutěž „Čistecké kufrování“. Motoristické soutěže se zúčastnilo 25 posádek, z toho 6 posádek s dětskými navigátory. Trasa měřila 37 km a jela se podle pohádky a šipkového itineráře. V průběhu soutěže se plnily různé úkoly i testy. Na sobotu odpoledne byl vyhlášený maškarní rej. Pouze 10 dospěláků mělo masky, ale děti, ty se činily. Jak se však všichni divili, když v maskách čarodějnic, královny noci, Růženky, vlkodlaka, tanečnice, miminka, lesního muže, kovboje atd. nastoupili do svých miláčků a jeli jsme spanilou jízdu. Nechyběl ani Fantomas, jeptiška nebo mnich. Na náměstí v Kralovicích, pak po vystoupení všech masek z aut, bylo veselo, udivení starousedlíci nevěděli co se děje. Večer 32 dětí neohroženě vyrazilo do nočního lesa na bojovou hru.

18. srpna se první podíval na svět prvorozený syn Renaty a Jana Trojanových malí Jiříček. Oba rodiče jsou z něj úplně pryč.

Podzimní sraz klubu se konal 19. až 21. září v Kočkově mlýně u Čisté u Rakovníka. Krásný a slunečný víkend zdobilo 39 citroënů. V sobotu byla spanilá jízda do blízkých Kožlan, odkud se startovala motoristická soutěž „Nahoru a dolu kolem Čisté“. Na trasu soutěže vyrazilo 23 posádek, z toho 3 posádky s dětskými navigátory. Všichni i dorazili bez větších problémů do cíle soutěže. Odpoledne byla připravena dětská soutěž „po stopách králů“ a večer bojová noční hra.

1998

Rekord je zde Třebíč 13.února pátek : Člen klubu Jenda Benda s kamarády Bohoušem a Rosťou demontovali a zpátky složili auto 2cv za necelých 77 minut tedy přesněji 1:18:36 hod. Po sestavení byl automobil nastartován a schopen běžného provozu. Tímto výkonem se Jenda Benda zapsal do Quinnessovy knihy rekordů.

Paříž 21. až 25. května XIII.světová sraz 2CV : V pátek 22. května v poledne se kachny pomalu řadí k výjezdu z kempu směr Paříž. Asi tři tisíce vozů projelo napříč Paříží kolem Vítězného oblouku až po Eiffelovku a zpět do kempu. Bez problémů naše posádky dorazily do Paříže i zpátky.

Jarní sraz se konal o víkendu 12. až 14. června v Kočkově mlýně u Čisté u Rakovníka. Ačkoli počasí nebylo nejlepší, sjelo se nás poměrně dost, přijelo 34 citroënů. Byla připravena motoristická soutěž „Čistecké kufrování II.“. V sobotu na trasu závodu vyrazilo celkem 13 posádek dospěláků a 8 posádek s dětskými navigátory. Tentokráte se soutěž jela podle značek a úhlů, to také trochu zamíchalo pořadím a to hlavně proto, že mnozí neposlouchali při rozpravě, Do cíle však dorazily všechny posádky. Pro děti byla připravena soutěž „po indiánské stezce“, do soutěže se zapojily i ženy a společně s dětmi plnily úkoly. Mužské osazenstvo zdolávalo grilované prasátko a technicky klábosili o všem. V sobotu odpoledne všechny v kempu překvapily kachny, které vysoko nad údolím kempu po železničním mostě ze začátku minulého století, přijížděly z každé strany jedna kachna. Bylo fantastické, fascinující a krásné. Nad hlubokým údolím se pyšně tyčily krásné 2cv-éčka na starobylém mostě. Večer byla připravena bojová hra a přizváno mnoho strašidel.

19. června si nechal Jan Karas na Novoměstské radnici v Praze na Karlově náměstí navléknout slečnou Monikou zlatý kroužek, čímž vstoupil do stavu ženatého a pozbyl svobody a slečna Monika pozbyla příjmení. Gratulujeme.

25. června v odpoledních hodinách se narodila Lucinka Růžičková. Rodičům gratulujeme a Lucince přejeme prince na bílém Citroënu.

Ve dnech 21. až 23. srpna se konal celosvětový sraz Citroënů v Belgickém Chevetogne. Celkem se sjezdu zúčastnilo 5382 vozů a 42200 lidí. Náš klub reprezentovalo 12 členů. Počasí srazu zrovna moc nevyšlo, ale jinak vše proběhlo dobře.

Podzimní sraz se konal o víkendu 18. až 20. září ve středisku aktivního odpočinku Brdy Věšín. Celý víkend pršelo jen se lilo celou sobotu i neděli. Pravda našli jsme si nějaký ten suchý koutek na probírání a propírání problémů, ale moc se toho dělat nedalo.Tento sraz by se dal nazvat poslední vodníci v Brdech, však všechny naše děti mohly kandidovat do vstupu v cech vodnický. Celou dobu jsme jenom děti sušily a sušily. Přesto všechno musela být noční bojovka. Zajeli jsme na zámek Březnice. Pro děti byla připravena soutěž „Z pohádky do pohádky a zpět“, kterou jsme trochu upravovali vlivem počasí, ale vše nakonec dobře dopadlo a děti si hrály v klubovně a chvilku nelítaly mezi kapkami deště. Příště budeme muset svolat sraz někam do Afriky, ale i tam, jak se dali členové slyšet, by z nenadání byla doba dešťů, jestli by rovnou nesněžilo.

1999

Své krásné Ano si v sobotu 23. ledna řekli snoubenci Jana a Jaroslav Šustrovi. Takže všechno nej nej a jeďte tím správným směrem.

Zimní sraz se tentokráte konal trochu později než v jiných letech. Až o víkendu 9. až 11. února. Sněhu až po kolena a my zamířili na Sázavu, než jsme dorazili na Sázavu začalo vesele pršet. V noci trochu namrzlo a tak v sobotu připevníme boby za kachnu a vyrážíme s dětmi do zasněženého okolí. Ke kempu jsme se vraceli docela mokří, ale v dobré náladě. Usušit a pokračovat v diskusích a hrách.

Dne 2. března nás náhle opustil pan Miroslav Trojan a dne 7. března tragicky zahynul pan Petr Vořechovský.

V sobotu 29. května jsme se sjeli se svými miláčky na letenské pláni na tradiční přehlídku vozů Citroën.

Jarní sraz se konal 11. až 13. června v Kočkově mlýne u Čisté u Rakovníka. Účast byla tentokráte poznamenána špatným počasím a tak na sraz dorazilo pouze 22 vozů. V sobotu jsme vyrazili na spanilou jízdu a v některých místech až v třístupech jsme dorazili do Kožlan, kde jsme byli v porcelánce, keramičce i v muzeu. Odpoledne byla připravena pěší soutěž „Světem zvířat“ jak pro děti tak dospělé. Večer pochopitelně byla bojová hra.V neděli vyhlášení výsledků, předání cen a rozjezd domů.

Dne 22. srpna se manželům Janě a Jardovi Šustrovým narodila krásná dceruška Kačenka. Že neuhodnete proč má zrovna toto jméno?

Dne 4. září se naši zástupci zúčastnili „Citroën párty“ v Semilech.

Podzimní sraz se konal o víkendu 24. až 26. září v kempu Atom Sázava, kemp je blízko řeky a jen pouhých 5 km od města Sázava, města varného skla a historických památek. Celkem se srazu zúčastnilo 42 vozů, jídlo bylo skvělé a zábava se ve varu celý víkend. V sobotu po obědě vyrazila první posádka na trasu motoristické soutěže „Sázavského bloudění“, celkem na trasu vyrazilo 18 posádek, které se trápily s itinerářem, časem a úkoly. Do cíle dorazily všechny posádky bez větších komplikací. V sobotu odpoledne probíhaly dětské soutěže, tentokráte o továrních značkách vozů a část našich členů vyrazila do nedalekého kempu ukázat naše miláčky na sraz starých amerik. Celkem 25 dětí šlo noční bojovou hru v lese bez baterky, jen po svíčkách. Ostatní trávili večer u táboráku.

2000

Píše se víkend 14. až 16. ledna a my zahajujeme Nový citroënský rok na Sázavě. Nový rok jsme zahájili přípitkem a ohňostrojem. Po půlnoci jsme budili zbylé nedorazivší členy telefonem, aby z toho klubového Nového roku také něco měli.

Jarní sraz se tentokráte konal 2. až 4. června v Holicích v Čechách v autokempu Hluboký. Ubytování v chatkách, restaurace v areálu a kolem krásný rybník. Sjelo se 32 aut, který v koleně vyrazili na nedalekou Kunětickou horu. V sobotu byly připraveny dětské soutěže a v noci pochopitelně bojovka. V neděli předání cen a cesta k domovu.

Dne 21. července se narodil manželům Kerberovým syn Ondra. Šťastný tatínek hned sháněl pro syna přihlášku do klubu.

8. září vstoupil do svazku manželského Jirka Holinský, který dlouho zdráhal Renátce říci své ano, ale vše dopadlo dobře.

Dne 13. září se narodil první potomek manželům Jirkovi a Jitce Mrázkovým, je to kluk jako buk a jmenuje se Adámek.

Na podzimní sraz jsme se tentokráte vydali do Rožmitálu pod Střemšínem 22. až 24. září o autokempu Věšín. Opět špatné počasí a zakaboněný víkend odradil většinu členů. Sjelo se 28 aut a jen 19 dětí. V sobotu dopoledne jsme jezdili po okolních památkách a odpoledne připravili pro děti soutěž se znalostí našich pohádkových princezen. Večer byla noční bojová hra a táborák, kde se sedělo až do ranního rozbřesku. V neděli jsme vyhodnotili soutěže a pomalu balili a vyráželi k domovům.

2001

Zimní sraz a klubový Nový rok se konal tentokráte až o víkendu 9. až 11. března v Josefově Dole v Jizerských horách v penzionu „U lípy“. Bylo tam opravdu krásně, až březen, sněhu až nad hlavu, skvělé jídlo i ubytování. Krásně jsme si zasáčkovali i zalyžovaly. V neděli při odhazování sněhu jsme čekali, jestli auto pod bílou peřinou je naše nebo vyprošťujeme auto někoho jiného.

Dne 25. března se Renatě a Jirkovi Holínským narodil syn Petr.

Dne 1. června si řekli své ano snoubenci Jan Vopička a Dana, pochopitelně vozový park novomanželů trořily naše krásné Ds-ky.

Dne 11. června se manželům Honzovi a Renatě Trojanovým narodila dvojčátka. Dvě krásné dcerušky Míša a Eliška. Děvčata se mají čile k světu.

Jarní sraz klubu se konal o víkendu 22. až 24. června v Kočkově mlýně u Čisté u Rakovníka. Na sraz dorazilo 47 vozů, z toho 3 vozy jiných značek. Po oba večery jsme vydrželi u táboráku až do rána. V sobotu jsme jeli spanilou jízdou do nedalekých Kožlan. Z Kožlan byla připravena motoristická soutěž „Zpátky do Čisté“, které se zúčastnilo 28 posádek. Jelo se podle pohádkového itineráře a do cíle dorazily všechny posádky. Odpoledne byla připravena dětská soutěž a večer bojová hra. V neděli jsme předali ceny vítězům i poraženým a pomalu jsme se rozjížděli domů.

Prodloužený podzimní sraz se konal opět v Kočkově mlýně v Čisté u Rakovníka 27. až 30. září. Sjelo se celkem 33 citroënů a 3 neznačkové vozy. Počasí se tentokráte vydařilo. V pátek po obědě byla připravena spanilá jízda na zámek Kacerov, v koloně jelo 26 aut. Na Kacerově nás přivítali manželé Štruncovi, majitelé zámku a provedli nás celým zámkem, nádvořím i zámeckým parkem. Největší zájem všech byla auta, která stála kolem zámku.Od zámku Kacerov byla startovaná motoristická soutěž: "Kacerovská rallye“. Na trasu vyrazilo 17 posádek. Soutěž se jela podle šipkového itineráře s 20 otázkami, které se plnily v průběhu jízdy. V cíli byl ještě připravený vědomostní test pro posádku. Prodloužený víkend se opravdu vydařil, pro děti bylo připraveno mnoho soutěží i noční bojová hra.

Dne 14. prosince si řekli své „ano“ na Chodovské tvrzi snoubenci Aňa Kubová a Martin Tláskal. Opět krásně nazdobené citroëny provázeli celou svatbu.

2002

Klubový Nový rok a zimní sraz se konal 11. až 13. ledna ve Vítkovicích v osadě Rezek. Skvělé ubytování, teplo na pokojích, krásná restaurace, porce jako pro koně a všude plno sněhu a nádherná zimní příroda, která lákala k zimním radovánkám. Kromě lyžování a sáňkování jsme jezdili i na duším a věřte, to byla rychlost.

Dne 21. ledna se manželům Růžičkovým narodila dvojčátka, dvě dcerušky Kateřinka a Deniska.

Dne 11. března se manželům Vopičkovým narodila prvorozená dcerka Kateřina. Pyšný tatínek koupil dcerušce Citroën Ami 6.

Jarní sraz klubu se konal o víkendu 14. až 16. června v Dobronicích u Tábora. V obrovském parnu dojížděli účastníci srazu do kempu, ani voda nás však moc neosvěžila, byla jako odstátá káva. Sjelo se celkem 40 vozů. Celý víkend jsme sportovali a to doslova, běhali jsme kolem pin-pongového stolu, koupali se v řece, hráli míčové hry. Pátek jsme trávili u táboráku. V sobotu dopoledne byly připraveny sportovní i vědomostní soutěže pro děti. Po obědě jsme v koloně 33 aut vyrazili do Bechyně na náměstí. V Bechyni jsme navštívili zámek a hasičské muzeum. Z Bechyně pak byla odstartován a motoristická soutěž podle šipkového itineráře „Rallye řetězového mostu“. Na trasu vyrazilo 26 posádek. V sobotu večer jsme promítali v klubovně filmy. Pro děti byla připravena noční bojová hra.

Podzimní sraz se konal 13. až 15. září v Kočkově mlýně v Čisté u Rakovníka. Srazu se zúčastnilo 57 aut. Na tomto sraze byly uspořádány volby, jak všichni členové zjistili již z klubového zpravodaje. Pátek jsme pochopitelně zapálili táborák. V sobotu byl sraz oficiálně zahájen. Dopoledne byli připraveny dětské soutěže a odpoledne jsme vyrazili na motoristickou soutěž „Čistecké kufrování“. Na trasu vyrazilo 33 posádek. Soutěž se jela po okolí podle itineráře „pohádky“ na dva okruhy, jako jízda pravidelnosti. Po motoristické soutěži jsme šli na „volební mašinku“, která staví na stanici v lese nad kempem. Chtěli jsme se na sraz podívat s výšky mostu nad kempem. Zbytek účastníků nám mávala a mašinka houkala. Vystoupili jsme v Čisté a zpátky nás sváželi přistavení citroëni. Po návratu do kempu byl připraven maškarní rej, kterého se zúčastnili i dospěláci. Na večer táborák a noční bojová hra. V neděli nás volební komise seznámila s výsledky voleb. Nejvíce bodů získala paní Milena Dovrtělová (111), pan Josef Šimek (61), pan Jan Vopička (40) a pan Josef Miléř (28).

Dne 20.11.2002 opustil naše řady zakládající člen Citroën klubu Praha pan Josef Kec. Pan Josef Kec byl jedním se zakladatelů Citroën klubu v tehdejším Československu. Od jeho založení v roce 1965 stál v jeho čele až do roku 1985, kdy byla činnost klubu z politických důvodů omezena a on byl nucen klub opustit. Po sametové revoluci založil pan Josef Kec pod autoklubem ČR Citroën klub, který vedl celá devadesátá léta. Od letošního léta pana Kece provázely zdravotní problémy, kterým ve věku 81 let podlehl. Čest jeho památce. Pana Kece jsem osobně znala velmi málo, párkrát přijel i na náš sraz. Nikdy se však nechtěl se mou setkat a promluvit. Dnes se již nikdy nedovím, jak se pan Kec domluvil v roce 1984 s panem Peroutkou. Jak a co chtěli spolu ve společném klubu podnikat. Nikdy mi neřekl, co vlastně ode mě chce a očekává a nikdy mi ani nepřišel na jméno. I přes tuto skutečnost ctím jeho památku a cítím se všemi v klubu i s jeho rodinou. (Poznámka k úmrtí pana Kece v klubové kronice, zapsaná paní Milenou Dovrtělovou, presidentkou Prvního Citroën klubu Praha).

S lítostí a hlubokou trhlinou v srdci Vám oznamujeme, že nás navždy opustil pan Jaromír Svoboda člen našeho klubu. Člověk plný lásky a optimismu zemřel po těžké nemoci 26.12.2002 ve věku 57 let.

2003

Zimní sraz a klubový Silvestr se konal 10. až 13.ledna v hotelu Rezek ve Vítkovicích v Krkonoších. Ubytování výborné a strava velmi dobrá. Srazu se zúčastnilo 11 aut a všichni si užívali krásného zasněženého počasí, silný mráz i pár paprsků sluníčka.

Jarní sraz klubu se konal 6. až 8. června v autokempu v obci Pecka. Srazu se zúčastnilo celkem 35 aut. V pátek po ubytování a večeři byl připraven táborák a promítání filmů pochopitelně s tématikou naší značky.V sobotu dopoledne byly připraveny soutěže pro děti. A spanilou jízdou jsme v 11 hodin vyrazili na hrad Pecku. Po sobotním obědě jsme odstartovali motoristickou soutěž podle šipkového itineráře „Z Pecky do Pecky!. Motoristické soutěže se zúčastnilo 21 posádek. Vraceli jsme se těsně před večeří. Po večeři opět táborák a společenské povídání až dlouho do noci. V neděli po snídani byl sraz ukončen.

Podzimní sraz se konal 19. až 21. září v Kočkově mlýně v Čisté u Rakovníka. Sjelo se nás tentokráte 39 aut. Po celou dobu srazu panovala výborná a velmi přátelská nálada. U táborového ohně při zvuku kytary jsme po obě noci vydrželi až do ranního rozbřesku. V sobotu po zahájení srazu jsme spanilou jízdou v koloně vyrazili navštívit členy klubu novomanžele Kulichovi do Krakova. Ač jsme je na tuto návštěvu připravili byli docela účastí lidí překvapení. Myslím, že nás bylo více než stálých obyvatel Krakova. Obsadili jsme náves vesničky a rozložili v nekontrolovatelném shluku svoje vozy vedle kapličky pod kaštany. Pod připraveným transparentem jsme v průvodu procházeli vesnicí a za hlasitého volání jsme se blížili k zahradě Kulichů. Návštěvu docela dobře přežili, myslím ale, že největší radost měli, když jsme se všichni odhodlali k návratu do kempu. Po obědě byla připravena soutěž po okolí kempu. V lese jsme plnili úkoly, sportovali a hledali předměty. Dále byla připravena i jízda zručnosti, tentokráte dvojic, ale na rudlu.Navigátor se vezl na rudlu a vedl řidiče, který měl zavázané oči, po trase. V sobotu v noci byla připravena bojová hra a teprve po rozdání pokladu, se mohly děti odebrat do chatek. V neděli po slavnostním vyhlášení výsledků předání cen jsme podzimní sraz ukončili a rozjeli se k domovům.

2004

Jarní sraz
Jarní sraz našeho klubu se uskutečnil v termínu 18. až 20. června 2004 v autokempu Slunce v Žandově u České Lípy.Ač jsme se všichni na tento sraz těšili docela nás zklamal. Nezklamali pochopitelně naši členové, ale atmosféra v kempu vůbec. Kromě docela velkých problémů s jídlem, kdy jsme za celý víkend neviděli kousek masa a ceny se vyšplhaly na ceny pro jiné státní příslušníky, většina našich členů jídlo odmítla. Není se čemu divit, strava nic moc, porce malé a ke snídani jsme dostali na tři človíčky jednu malou paštiku. No prostě po této stránce hrůza. Hodnotíme-li vybavenost kempu, ta byla ucházející, ale táborák jsme měli dělat za plotem kempu mezi garážemi v neposekané trávě. A to se nikomu nelíbilo a tak jsme si udělali táborák na grilu v kempu. Ale nebylo to ono. Kromě toho jsme zrovna hráli fotbal s Holandskem a dovolili jsme si vyhrát a to byl pak trochu rachot v kempu. Což se nelíbilo jednomu karavanistovi, který si byl na nás ztěžovat na recepci. Teprve druhý den jsme zjistili, že to byl zrovna Holanďan. Na sobotu byla připravena motoristická soutěž po okolí . Na trasu se vydalo celkem 24 posádek z toho dvě posádky s dětskými navigátory.Nejlepší posádky obdržely diplomy a ceny. Jarního srazu se zúčastnilo 28 aut naší značky a 2 auta našich příznivců. Mysleli jsme si, že jarní sraz za roku, tedy v roce 2005, uděláme v Žandově, ale to tímto srazem padlo a musíme se poohlídnout po něčem méně konfliktním.

Podzimní sraz
Na podzimní sraz v Kočkově mlýně v Čisté u Rakovníka se sjíždíme v pátek 17.9. Po večeři jsme zapálili táborák a vesele debatili až do pozdních hodin. Čekali jsme ještě pár zpozdilých hlášených členů a vydrželi u táboráku a dobré nálady až do ranních hodin. Pravda je, že v noci byla zima, ještě že se nadělalo hodně dřeva a topilo se o sto šest.V sobotu jsme vyrazili na spanilou jízdu do Kralovic. Dvacetšest aut v koloně projíždělo vesnicemi a trochu rozruchu způsobilo. V Kralovicích jsme se sjeli u kostela, kde jsme si v kryptě kostela prohlédli mumie šlechtické rodiny. Třináct mumií během posledních deseti let vidělo jen málo lidí a nám se to poštěstilo. Skoro na osmdesát lidí navštívilo kryptu rodiny Gryvaldů a prohlédlo si ostatky nebalzamovaných mumií v průhledných rakvích. Cestu zpátky v koloně natáčel David Mašín a vlastně dokumentoval celý průběh srazu. Celke víkendovým srazem projelo 38 aut, z toho čtyři vozidla příznivců. Po večeři jsme začali připravovat noční bojovku, na kterou se pravidelně děti těší. Hned jak se setmělo a nebylo vidět vůbec nikam, jsme se shromáždili na startu. Ozbrojeni jen baterkou vyrazili jednotlivci i dvojice do lesa. Tentokráte bubáci docela strašili! Jak se přiznal dospělácký průvodce i on se párkrát cestou lekl. Do cíle však došli všichni a kromě pokladu dostali za odvahu i dárečky. No a pak jsme zase zpívali u táboráku a mučili svoje ledviny alkoholem. Ač došlo přivezené i dokoupené pivo dost brzy, zásoby zelené, ferneta a dalších druhů alkoholu se netenčili.Co napsat na závěr. Mně, ač jsem byla smutná, se sraz líbil. Domácí atmosféra, úsměvy na tvářích všech, dobré jídlo i pití a hlavně skvělá nálada po celý víkend. Všichni Vy, kdo jste nemohli dorazit máte čeho litovat. Takový krásný sraz tady už dlouho nebyl. Děkuji všem kdo dorazili a kdo to se mnou vydrželi. A už teď se všichni těšte na výroční - sraz jarní. My Vám připravíme i motoristickou soutěž a další soutěže, jak pro dospělé tak děti.

2005

Jarní sraz
Jarní sraz se konal 24.-26. Června v rekreačním areálu Na Koskách v Chlumu u Třeboně.Ubytování bylo ve čtyřlůžkových chatkách.Součástí areálu byl borovicový les, malá písečná pláž na břehu řeky Lužnice, antukové hřiště a trávník po celé ploše a pro sportovce byla k dispozici jízdní kola, volejbalová síť, míče, bedmington, líný tenis a petangue. V průběhu akce jsme také oslavili 40. výročí Prvního Citroën klubu Praha.

Podzimní sraz
Na podzimní sraz se sjíždíme v pátek 16.9. do Kočkova Mlýna. Sjelo se nás celkem 58 značkových aut, pohromadě bylo hejno kachen, céxek i déesek, a mohla bych pokračovat, no prostě fakt skvělé. Už v pátek večer jsme byli v hojném počtu a mohli vesele debatit o všem možném i nemožném, o svých dovolených, trampotách i pracovních problémech a hlavně, co se přetřásalo celý víkend, o svých autech. Táborový oheň hořel, pivní assistance připojena a sraz mohl začít. Dlouho do noci se přikládalo a ráno se nechtělo na snídani. V deset jsme zahájili sraz, do oběda jsme děti zaměstnaly a po obědě se jela spanilá jízda do Lužné. V Lužné je krásné muzeum mašinek. Přijeli jsme do Lužné kolem druhé odpoledne v počtu 56 aut, to jsem se dozvěděla při placení vstupného, kdy nás spočítala paní pokladní. Celkem 102 dospěláků chodilo po areálu a obdivovalo plechové královny. Vozili jsme se na mašince a ve skupinkách prohlíželi jednotlivé exponáty, debatovali o problémech a starostech práce zaměstnanců muzea. Moc se nám v muzeu líbilo. Zpátky už jel každý sám, aby jsme zase neblokovali silnici. Tak dlouhá kolona ještě přes Rakovník určitě nejela. Po příjezdu do kempu trochu sprchlo, ale jen krátce a tak jsme mohli poslat děti do lesa na soutěž a v areálu si pohrát s prolézačkami, lanem a pod. Po večeři nastoupilo maškarní. Vlastně už na večeři přilétli dva mimozemšťani a z chutí se pustili do připravené večeře. Po mimozemšťanech se dokulily do kulturní místnosti i brambory, ranné i konzumní, přiběhlo prasátko, medvídek, přibatolila se dvě mimina v obrovských plenkách a vletěli i čarodějnice, které se snažily zlákat Pepu Šimka k tanečním rejům, ale Pepa, ten se nedal Večer byl opět obklopen táborák a dlouho do noci zněly údolím kytary a krásné písně. V neděli jsme se probudili do azurového nebe a najednou se nikomu nechtělo domů. Sluníčko se snažilo a nám bylo krásně. Teprve pozdní odpoledne donutilo účastníky opustit kemp a jet domů. Tak už se zase můžeme jenom těšit na další sraz.

2006

Jarní sraz
Sraz se konal v areálu Na Koskách v Chlumu u Třeboně 9.6.-11.6.2006.

Podzimní sraz
Na podzimní sraz jsme se sjížděli v pátek 15.9. do areálu autokempu Kristýna nek“.Počasí nám přálo, sluníčko s námi jelo už od Mladé Boleslavi a nezklamalo ani za Libercem. Ba i večery byly teplé a kemp se pomalu plnil. Pravda trochu problémů s ubytováním bylo, ale to se vše včas vyřešilo a všichni ti, kdo dorazili včas se mohli výborně najíst na pláži u jezera. Tentokráte jsme pořadí akcí trochu pozměnili, nejdříve dětské soutěže. Tentokráte jsme zpracovávali otázky z Harryho Pottera druhého dílu a zjistila jsem, že toho moc nevím. Asi jsem nedávala pozor. Kolem půl jedné to všechno vypuklo. Narovnali jsme autíčka a vyrazili v koloně na dožínky do Hrádeku. Tam jsme dostali na každé autíčko číslo a čekali jak soutěž o Miss Citroën dopadne. Dožínky byly skvělý, hlavně se tátovi a myslím, že nejen jemu, líbila lidová cena grilovaného prasátka, u kterého byla docela fronta. Hrály nám country kapely a děti si hrály, skákaly a smály se na celé kola. Na neděli zbylo již jen zakončení a krásné fotky autíček a předávání cen, ale to už uvidíte na našich stránkách a také jak to slušelo děvčatům v jejich vyhraných šatičkách.

2007

Jarní sraz
Jarní sraz se tentokrát konal v netradičním termínu, tedy již o víkendu 9. až 11. června, tentokrát v autokempu Ostende u Plzně. V pátek po 15hodině se začali sjíždět první účastníci. U těch, kteří si včas objednali ubytování nebyl problém, nepatrné zdržení bylo u těch, co to nechali na poslední chvíli. Snažili jsme se udělat vše pro to, aby vše dobře dopadlo, což se podle nás podařilo.

Večer se posedělo u ohně. Pepa Miléř a Luboš Hůla zajistili promítání krátkých filmů z různých srazů: 50. výročí DS 2005, Euro Citro Leman 2006, Ranná 2006, Národní Francouzský sraz 2CV 2007.

V sobotu jsme se před 9hodinou začali seřazovat na poměrně krátkou spanilou jízdu, která vedla z kempu do Plzeňského pivovaru, kde byla objednána prohlídka. Této jízdy se zúčastnilo asi 49 aut vč. 5 jeptišek. V pivovaru jsme byli seznámeni, jak se součastnou výrobou zlatavého moku, tak s klasickou výrobou ve sklepích, které jsou až 21m pod zemí s teplotou 6,5°C. Prohlídky se zúčastnilo 72 osob.

Po prohlídce pivovaru jsme se přesunuli do Plzeňské ZOO. Tento přesun už nebylo možné zajistit tak, abychom jeli v jedné koloně, přesto se nás ještě dost zúčastnilo jízdy přes plzeň-ské náměstí. Prohlídky ZOO se zúčastnilo 65 dospěláků a 32 dětí. Pro děti byla tato prohlídka dost důležitá, protože dalším programem byly dětské soutěže a jedno z témat byla právě Plzeňská ZOO. Po návratu zpět do kempu jsme uspořádali přehlídku vozů Citroen. Několik přislíbených typů, které se této výstavy mělo zúčastnit z různých důvodů nedorazilo: 15 SIX, GSA, HY. Přesto tato výstava byla slušně obsazená: C6 1931, několik DS a 2CV, AX, BX, CX, XM, VISA, C15, C35, XANTIA, C5, C4. Na tuto výstavu se přišlo podívat poměrně dost lidí, kteří procházeli okolo na písečnou pláž. Nesmím také zapomenout na členy Plzeňského Veterán clubu, které jsem o této akci informoval a kteří se nezapomněli zúčastnit. Večerní program byl v duchu předešlého večera. Posezení u ohně, promítání krátkých filmů, hra na kytaru a zpěv, o kterou se postaral Robert. V neděli okolo 10 hodiny nás navštívila Plzeňská televize ZAK. Byla natočena krátká reportáž za přítomnosti Fantomase a čtyř jeptišek, která byla vysílána hned v neděli 10.6. v hlavní zpravodajské relaci na Primě a v pondělí na regionálním vysílání ZAKu.
Karel Pálek + Plzeňané a Šumaváci

Podzimní sraz
Náš sraz se tentokráte konal v auto-kempu Lužany u Jičína v termínu 14. až 16. září 2007. Docela jsem měla obavy, když jsme pozorovala předpověď počasí na náš víkend, ale stále jsem věřila, že jsme vybrali a objednali to nejkrásnější počasí právě na tento víkend. Na sraz jsem společně dorazili už dopoledne a musím říci, že jsme přivezli skvělé počasí. Sluníčko svítilo a hřálo, vyrojilo se spoustu komárů a vos a také nás nějaké vosy ulovily, ale pátek byl skvělý. Než jste se začali sjíždět do kempu prohlédli jsme si celé okolí a v rybníku u kempu jsme krmili malou vydru. Ta potvůrka si brala rohlíky s ruky a bavila svými kousky celé okolí. Sjížděli jsme se do pozdních nočních hodin, jako poslední tentokráte dorazil Ruda Ulrych a kachnou a podvalem a C4 a to kolem půlnoci. C4 čeká na nadšence, který by ji postavil. To už byla živá zábava kolem táboráku a písničky zněly údolím až k lesu.

Pochopitelně v sobotu bylo trochu horší vstávání, ale na desátkou to zvládli všichni. Trochu se nám počasí zkazilo, ale všichni jsme doufali, že to přejde. Opravdu se počasí v průběhu dne trošku umoudřilo, jen nám trochu foukalo ze strnišť, ale to se dalo vydržet.

Na sraz v průběhu víkendu dorazilo 64 značkových vozů. V deset po zahájení srazu jsme se připravili na spanilou jízdu. Měli jsme připraveno docela dost akcí, tak jsme na trasu vyrazili již v půl jedenácté. Řadili jsme se v kempu a po druhé za hlavní silnicí směr Dřevěnice. Všichni se drželi prvních kachen, jen cx-áři poslouchali trochu špatně a odbočili jinam. Tak jsme o trochu déle blokovali silnici na Dřevěnici. Spanilá jízda byla opravdu spanilá, sportovci přestali hrát a s úžasem hleděli na dlouhou kolonu 49 krásných citroënů. Lidé vybíhali z domů a vykláněli se z oken, aby jim nic neušlo.

Kachny na začátku kolony prováděly psí kusy a všichni troubili a halekali. Byla tu úžasná podívaná, naši miláčkové jeli v tak dlouhé řadě, že jsme měli první vůz ve vesnici Soběraz a poslední ještě v Radimy. Jen se nám někde zapomněl Pepa, nějaká malá porucha ho zdržela někde cestou, ale do Železnice na náměstí trefil. Po příjezdu na náměstí do Železnice jsme ve dvou velkých skupinách navštívili místní muzeum a kolem půl druhé jsme začali startoval motoristickou soutěž.

Na start soutěže se postavilo 30 posádek a věřte nevěřte do cíle přijeli všichni. Po motoristické soutěži byli připraveny soutěže pro ženy a děti. Ženy tentokráte odpovídaly na otázky kulinářské a musíme prásknout, že i někteří zástupci silného pohlaví se zúčastnili. Dětem jsme připravili soutěž o ročníková vysvědčení Harryho, Hermiony a Rona. Děti běhaly do pozdních odpoledních hodin a plnily úkoly, aby dostaly certifikát Školy čar a kouzel v Bradavicích Luňanech. Na cestách dětské soutěže jsme se objevili i zástupci dospěláků, ale pravdou je, že děti mají Harryho Pottera přečteného lépe. Pochopitelně nesmíme zapomenout na bojovou hru, kterou tentokráte připravovali manželé Železní a i tentokráte se vydařila. Děti se docela bály a bála se i moje sestra, která po letech šla bojovku. Strašidla byla na každém kroku, jenom nám někde na cestě zůstal mimozemšťan a doufám, že příště dorazí včas. Po bojovce konečně děti zalezly do postýlek a dospělci opět spokojeně usedli k ohni.

V neděli jsme se probudili do krásného a slunného dne a po rozdání cen a určení termínů srazů na příští rok, jsme se postupně rozjížděli domů. Myslím, že se nám tento sraz vydařil a moc se už na vás těším v příštím roce.

2008

Jarní sraz
Na jarní sraz jsme se sjeli do autokempu Ostende v Plzni v pátek 13.6. Ač nám předpověď počasí tvrdila, že nebude moc pěkně, celý sraz provázelo sluníčko. Nebyl to ten pravý pařák, ve kterém se nedá ani dýchat natož něco dělat, ale nám to na naše připravované akce vyhovovalo. Sluníčko trochu zakryté peřinou a my na cestách.

Nejkrásnější z celého srazu byla spanilá jízda na zámek Kozel. Tentokrát byla spanilá jízda opravdu úplná. I malá dopravní nehoda byla k vidění. Naštěstí nikdo z našich, jen trochu nepozorné řidičky a rozbité masky a světla. Zámek byl krásný a zahrada ještě víc. Jen trochu vázla obsluha v místní restauraci asi nebyla připravená na tolik jedníků a tak se oběd trochu protáhl a jídlo dorazilo až po hodině čekání a to ještě ve studeném stavu. Přesto jsme všechno snědli a vyrazili do ZOO, tedy spíše do dinoparku. Kdo jste neviděl dinosaury v životní velikosti, jejich krásu a mohutnost, o moc jste přišli. Nezklamalo ani 3D kino a nálet obrovské vášky. Prostě zážitek, děti jsme nemohly dostat zpět do ZOO, abychom došli k autům a vrátili se zpět do kempu.

Tam byla pochopitelně připravena soutěž pro dospěláky i děti. Dospěláci si zrovna moc rady nevěděli s hádankami pro děti od dvou let a statečně využívali internetu k naleznutí správných odpovědí. V této soutěži a nejméně trestných bodů získala Ivanka Schrothová a Kubeškovi, ti byli bez trestných bodů.Jednu špatnou odpověď měli všichni Čermáci, Iveta Šperlová a Králová. 2 tres.body a dvě špatné odpovědi měli : Míra Zlámal, Monika Dovrtělová, Šárka Kosíková, Milan Zelenka, Miléř a spol, Bartoňovi a Prokešovi. Tři špatné odpovědi měla Ester Králová a manželé Burešovi. Čtyři chybné odpovědi na hádanky měli shodně manželé Železní a Jirka Procházka. Ostatní měli pět a více špatných odpovědí, k nahlédnutí na podzimním sraze. Zajímavé odpovědi měl Michal Havránek a mladý Železný, ale tyto odpovědi zvěřejňovat nebudu, ať nám oba autoři odpovědi řeknou sami na sraze. Pochopitelně jsem připravila soutěž i pro děti. Tentokráte se však neobešla bez pomoci dospěláků a proto slibuji, že podzimní dětská soutěž bude lehčí. (prozrazuji, že bude o pohádkách) Proto jsem hodnotila i výkony dospěláků. A jak to dopadlo. Na první osmisměrku měli náladu skoro všichni, ale druhou již třetina účastníků přeskočila.

Myslím si, že se nám sraz opravdu vydařil. Moc děkujeme všem plzeňákům za skvěle připravený sraz a děkuji i všem, kteří nás nenechali ve štychu a dorazili se rozptýlit a popovídat o všem dění. Ostatně jako vždy bylo u táboráku dost veselo. Já ještě osobně chci poděkovat Karlu Pálkovi, že mi poskytl náhradní díl na moji stříkulku a já se mohla bezpečně vrátit domů. (Karliku neboj, náhradní díl vrátím, díky,díky.). Pochopitelně musím poděkovat i soukromím opravářům, kteří mi autíčko zase dali dohromady.

Podzimní sraz
Víkend 12.-14. září se uskutečnil podzimní sraz v Lužanech u Jičína. Předpověď počasí neslibovala nic extra, ale kdo by si to nechal ujít.V pátek jsme dorazili do kempu okolo čtvrté. Zabydleli se v přidělené chatce a šli obhlédnout okolí. Každá chatička nesla své jméno, (u Cipíska, U tupouna, U berušky atd.) asi kvůli lepší orientaci. Nevím zda to souviselo i s majiteli chatek, ale některé kombinace byly víc než zajímavé!?! Večer se sedělo a povídalo. Byla zima!! Ale s alkoholem a táborákem se dala přehlížet.

V sobotu ráno první zážitek: vyletěly pojistky. Že by běželo tolik kamínek??? Venku prosvítalo sluníčko a vypadalo to na pěkný den. Dorazily další posádky. Po rozkoukání se vyráží na spanilou jízdu do Nové Paky. Všichni se řadí do kolony. Je to pěkný pohled. Cca 55 aut. Kachny jedou jako první. V Nové Pace prohlídka místního pivovaru. Někdo objevil na náměstí výstavu modýlků. Shluk automobilů se rozpadá na jednotlivé části a každý se rozjíždí za svými plány. Jedno je ale stejné: kam se v Pace hneš, všude samý citroën!!!

Po příjezdu do kempu probíhaly další naplánované akce:
Jízda zručnosti poslepu a s navigátorem. František myslel, jak na to vyzraje a sedl si za řidiče. Snažili se, ale pocit, že jedou, měl asi jen Adam, který řídil!?! Zajeli bravurně bez jediného trestného. Ale ten čas..... Cenu rozhodně nezískali! Dětská soutěž o pohádkách a postavičkách z nich, ochutnávka pochutin se zavázanýma očima a další a další blbiny. Myslím, že se nenudily děti ani dospělí. A večer??? Byl krátký. Tentokrát nepomáhal ani alkohol. Strašná zima nás vyhnala do pelíšků a ke kamínkům ... (Pozn. JŠ. Jak koho já a několik dalších zdatných jedinců šlo spát až za světla, protože v noci není vidět na cestu. Takže pokud někdo odpadl kvůli zimě, tak to byly jenom slabší kusy.)

V neděli bylo pošmourno a po rozdělení cen, kterých bylo opravdu dost, šupem domů!

2009

Zimní sraz
Letošní zimní sraz jsme plánovali už od léta. Pro váš velký zájem jsme měli přislíbené další prostory v nově vybudovaném penzionu, který je jen asi o 50m výš než ten, kam obvykle jezdíme. Jednání se ale protahovala a když jsme pochopili, že to nikam nepovede, rychle jsme se rozhodli a Pepa Miléř včas zablokoval náš starý hotýlek. Po vzoru loňska, kdy nejlepší lyžování bylo v pátek v Rokytnici, jsme opět vyrazili v pátek ráno směr parkoviště P1 pod vlekem na Lysou horu. Miléřovi už jezdili a tak jsme se je snažili někde potkat, bohužel bezvýsleně. Pokaždé byli v protifázi a tak jsme se sešli až v poledne v hospodě.Jezdili jsme asi do 15 hodin a pak jsme se vydali ubytovat se. Na pokoji jsme si trochu schrupli a nebyli jsme zdaleka jediní. Navečer jsme sešli do restaurace něco pojíst a popít a musím konstatovat, že oproti loňsku se paní majitelka zlepšila, jídlo bylo dobré jako vždy předtím a dokonce proběhla i snaha o nějaké červené víno. Po večeři nám přinesla panáky slivovice, ale protože skoro nikdo z nás ji nepije, vypadalo to na pováženou. Abychom neurazili, tak někteří jedinci silnější povahy 2-3 panáky polkli (např. Karel Pálek), ale nakonec jsme nezužitovanou kořalku rozlili do nedopitých lahví se sodovkami (nechtěli jsme otrávit místní květinovou výzdobu). Pak už se jen sedělo a kecalo, i když musím přiznat, že letos to bylo dost komorní. V sobotu jsme po snídani vyrazili na svah do Aldrova, kde jsme měli sraz s Chlíbkovými. Vůbec nechápu, proč jsme s sebou vláčeli z parkoviště ty lyže, když ke karavanu s čokoládou s rumem se dalo v pohodě dojít pěšky. Ala asi chtěla Iveta ještě zajet do bufáče na XL klobásu ... Koupili jsme si permanentku jen asi na 3 hodiny, abychom se stihli připravit na významnou odpolední událost. Jeli jsme Chlíbkovým kolaudovat nově rekonstruovanou roubenku. Poté, co jsme se nesešli s Miléřovými, odjeli jsme Karlovou Xantií nakonec jen ve čtyřech. Karel se uvolil, že vydrží nepít a tak jsme to museli vzít za něj, chalupa se nám moc líbila, ale kolaudaci jsme neprotahovali a rychle zasedli k obloženým mísám. Ty jsem já osobně prokládal Jackem Danielsem a také čajem z rumem, zatímco Iveta chystala bramboráky. Navštívit je přišel také jeden místní exot, který pak bavil celou chalupu. Akorát odcházel každých 5 minut kouřit s Ivetou do dřevníku, takže nebylo jasné, jestli se bramboráky podaří dodělat. Vše ale dopadlo dobře, všechno jsme jim sežrali, já dostal na rozloučenou čertíka (rozuměj: rum s griotkou) a vyrazili zpátky na Rezek. Tam už byla zábava v plném proudu, tak jsme ještě vypili několik lahví červeného a pustili na DVD film z letošního ICCCR v Itálii. V neděli jsme my už nelyžovali, Pepa Šimek doma hlídal našich 9 hladových kočičích krků a tak jsme mu chtěli trochu odlehčit. Ješte jsme zašli prodiskutovat možnost toho nového penzionu na příští sraz, ale tak jako tak se nám ho celý zabrat nepodařilo.
Luboš Hůla

Jarní sraz
Sjížděli jsme se v pátek 26.června 2009 do areálu motelu Mýto. Tentokráte poslední víkend v červnu. Děti už většinou přijely s vysvědčením v kapse a rodiče byli spokojení s výsledky ratolestí a tudíž bez větších starostí. Když jsem se ptala na vysvědčení, zjistila jsem, že všechny děti dopadly dobře. Tedy jak jinak, máme přece chytré děti, po rodičích. My jsme dorazili mezi prvními a tak jsme mohli sledovat všechny příjezdy členů. A že nás tam teda bylo. Chatky se postupně plnily a my jsme do večera jen klábosili a sdělovali si nejnovější aktuality. Párkrát nás pěkně do chatek zahnala bouřka. Bouřilo to pěkně, když to jednou prásklo docela blízko a já zvědavě vykukovala dveřmi ven, splašila se mi čubina a pádila přes kemp do úkrytu. Miluna vyběhla za ní, déšť nedéšť a nebýt bravurního zákroku Pepy Šimka asi by běžela zpátky domů. Za chvíli bylo po dešti a zase krásně. Odvážlivci zamířili do přilehlého bazénu. Pochopitelně i ti moji nadšenci. Při pohledu na ně mi byla docela zima, ale asi jim to nevadilo. Večer jsme opět strávili v družné debatě. Opět začalo pršet a zase přestalo, a zase začalo, tak jsme šli docela brzo spinkat, no brzy, bylo něco po jedné po půlnoci. Ráno jsme museli brzy vstávat, tak raději na kutě.

V sobotu po zahájení srazu v půl desáté jsme už vyráželi na spanilou jízdu do Dobřívu. Kolona pěkně dlouhá, nejméně 6o vozů a to nás ještě stíhali opozdilci a tak v Dobřívu jsem napočítala 72 vozů. Velmi slušná účast. Taky u stánku se vstupenkami do vodního hamru měli dost práce. Vodní hamr byl úžasný, řemeslníci velmi šikovní, i když všichni již staršího data narození. Vnouček Filípek se nejdříve bál jít dolů do té tmavé budovy, ze které se ozývaly rány, ale nakonec se odvážil a pak jen kulil očička. Na konci pak dědovi vybušil hlavičku hřebíku. Je to prostě můj malý šikula. Vycházeli jsme z minulého století do současnosti, byl to zajímavý pocit. Jsme nejšikovnější na celém světě. Pak opět hromadné nalodění do našich krasavců a hurá do vojenského muzea. Cestou se zase provozovaly hrátky na silnici a kolona se pěkně vlnila. To všechno určitě bude vidět na fotkách a videích. A kdo se nechtěně dostal do naší kolony, opravdu špatně z ní vyjížděl. Lidé mávali a my troubili a mávali, no krása a nádhera. Konečně vojenské muzeum. Nejdříve nás uvítalo pár vojenských vozů a hrozně se mračící vrtulník a pak s průvodcem jsme pomalu procházeli muzeum. Poutavé vyprávění průvodce, sluníčko a vojenská minulost, to se nedá popisovat, to musíte zažít na vlastní kůži. Všem se nám to moc líbilo, ale děti nás popohnaly dál. Měly totiž hlad. A tak už každý zvlášť jel hledat nějakou restauraci. Také jsme jednu našli, v Rokycanech u Sokolovny. Tam nás ale už nikdy neuvidí. Pravda přijelo nás 7 dospěláků a 5 dětí, přidal se k nám ještě Honzík Zabloudil s doprovodem. Vybrali jsme si jídlo poměrně rychle, ale pak to začalo, Jedno jídlo po 35 minutách a to ještě ne pro mě, Filípek už kňoural hlady a volal, že si to dojde sám uvařit, ať mu dají aspoň rohlík. Prostě celkově vzato - hrůza. Mezi jídly 40 minut a hotovka jako nakonec, prostě „superrychlá“ obsluha. Tak ti co dostali jídlo mezi prvními měli u posledního jídla zase hlad. Proto doporučujeme, tuto restauraci objeďte, fakt to bylo hrozné. Měli jsme co dělat, abychom byli do 5. hod. v kempu a mohli v klidu připravit soutěže. Tentokráte soutěžily dětičky jak u Věrky Pálkové, tak u nás. Prostě do večera bylo co dělat. I pro dospěláky byla připravena jedna soutěž. Přiznám se, že i já jsem měla co dělat tuto trasu projet, snad jen Bára Miléřová jela jako z praku. Nebojte se na podzim si to zopákneme. No a večer bojovka. To bylo trochu složitější, špatný terén v okolí, ale Pepa Krása si s tím poradil. Lítal po lese s pilou a klestil dětem cestičky, tak už jen aby nepršelo.

Dlouhou chvíli před bojovkou si děti zpestřovaly hraním a hlavně dostávaly od Burgeťáků svítící tyčinky a tak po kempu lítala samé osvětlená strašidla. Trošku při tom i sprchlo, ale všechny dětičky to vydržely. Nakonec to vyšlo. Déšť si to rozmyslel a šel někam jinam a my vyrazili. Tedy ne hned na bojovku, nejdříve bylo připraveno překvapení. Nad celým kempem lítaly rachejtle a náš ohňostroj ozářil celé okolí. No a pak les. Tentokráte jsme šli docela hluboko do lesa a tak někteří odvážlivci noční bojovku vzdali rovnou, ale mnoho jich vyrazilo na trasu. Šli i úplný prťata, tedy s maminkami a ty se bály víc než potomci. Bylo to hezké, vítr foukal, baterky svítily a strašidla strašila o sto šest. Vždyť taky na konci našli poklad a byli po zásluze odměněni. Všichni jsme se vrátili do kempu bez ztrát a konečně dali dětičky spinkat. A pak byl večer zase náš. Klábosili jsme a popíjeli dlouho do noci a někteří odvážlivci šli nad ránem opět do bazénu.

Nedělní ráno bylo opět zatažené, vstávalo se po probdělé noci špatně, ale už nás čekaly jenom výsledky soutěží a ceny. To proběhlo všechno bez problémů, dětičky dostaly co si zasloužily, bezhlavě se vrhaly na bombóny a samolepky. Vzduchem létaly i náušnice a tak všechny děti měly plné ruce dárečků.

Co napsat závěrem. Myslím si, že se sraz vyvedl. Moc se mi líbil. Děkuji pořadatelům a moc se těším na sraz podzimní.

Podzimní sraz
Ahojky všichni citronáři a jejich rodinní příslušníci, tak já zase píšu několik řádek o srazu. Čím začít. Sraz se konal o víkendu 11. až 13. září 2009 v autokempu v Lužanech u Jičína. My jsme dorazili již v pátek kolem poledního a musím přiznat, že jsme se toho víkendu trochu báli. Hned jak jsme vybalili věci začalo docela dost pršet. Kapky veliké, chvilkami i kroupy. No prostě nic moc. Seděli jsme v chatce a přemýšleli, kde zůstala objednávka na počasí. Nakonec přece jenom zvítězil vítr a trochu nám ta mračna rozfoukal. Chvilkami vylezlo i sluníčko a už bylo veseleji. A musím říci, že se počasí drželo až do neděle. Prostě nebyla letní obloha, ale nepršelo. Sjížděli jsme se pomalu a váhavě, ale přece se to podařilo. Chatky obsazené, nové sociálky příjemně překvapily, dřevo na táborák připraveno a dobrou náladu přivezl každý sebou. V pátek večer jsme v družné zábavě posedávali kolem ohně nebo chatek a připravovali se na sobotní akce.

Tentokráte jsme začínali o trochu dříve a tak první zájemci o „Auto – moto muzeum Vitvar“ v Nové Pace vyráželi už před půl desátou. Druhá vlna jela až v deset. Pravda, já jsem muzeum nestihla, trochu jsem se zasekala na přípravě spanilé jízdy. Vlastně to byla největší akce tohoto srazu. K 90 výročí Citroënu jsme uspořádaly spanilou jízdu. Potýkali jsme se s problémem filmování na trase a tak nezbylo nic jiného, než povolat zálohu z Liberce. Manželé Bartoňovi s kamerou dorazili na start jízdy včas a společně s naším klubovým kameramanem Pepou Krásou natáčeli z různých míst jízdu. Pepa Miléř společně s ostatními seřadil vozy na trasu, dalo to docela práci, ale musím vás pochválit, v kempu zůstalo jen asi 10 aut, jinak všichni vyjeli. Motospojka Tomáš Čuhel, vybaven výstražnou vestou, vyrazil na první křižovatku a doprovodil na udané místo druhou kamerovou posádku. Pepa Krása statečně nasedl na motocykl, který řídil Michal Bartoň a natáčel nejdříve výjezd všech vozů a pak se různě přesouval a míjel celou kolonu, někde postál a natáčel jízdu z pevného stanoviště, jindy odvážně seděl proti směru natáčel celou kolonu, kterou předjížděl. Obě kamerové posádky měly co dělat, aby nás stačily dojíždět a předjíždět a dostávat se tam, kde se zdálo natáčení nejlepší. Jestli jsme dobře počítali, jelo nás v koloně 55, tak si dovedete představit, jak byla kolona dlouhá. Bylo to opravdu spanilá jízda a doufám, že i DVD, které z této jízdy vznikne, bude také skvělé a spanilé. Po příjezdu do kempu byla připravena Michalem aspol. jízda zručnosti. Po skončení jízdy zručnosti byla připravena dětská soutěž, kterou prolínala soutěž dospěláků. Děti dostávaly ceny a sladkosti, podle výsledků. Dětské soutěže se zúčastnili i dospělci Po dětské soutěži byla připravena diskotéka. Přijel nás navštívit Dj Luboš a zahrál dětem i dospělákům písničky na požádání. Hrál nám do 11 hodin. Kolem desáté jsme s dětmi vyrazili na noční bojovku. S baterkami a odvahou se děti ponořovaly do tmavé noci a procházely trasu bojovky lesem kolem tábora. Strašidla vesele a hlučně strašila, babičky se bály víc jak děti, tma jako v pytli a jen vidina konce lesa dávala odvážným sílu přejít strašidelný pohádkový les. A že tam letos těch strašidel bylo. V cíli za lesem a hlubokým příkopem čekala na všechny pochopitelně odměna za odvahu. Všichni jsme se zdrávi vrátili do tábora a pokračovali v diskotéce. Tedy v aerobiku, který si sami děti společně s Blankou Novotnou předcvičovali a ke kterému se připojili i někteří dospělci. Po skončení diskotéky jsme usedli k táboráku a pokračovali s kytarou a smíchem až do pozdních hodin.

Neděle byla již jen v duchu vyhodnocování soutěží, předávání cen a loučení. Docela se nám zase ze srazu nechtělo, ale co se dalo dělat. Postupně jsme se rozjížděli a slíbili si, že se opět uvidíme na jarním sraze někde kolem Plzně.

2010

Zimní sraz
Hurá a je tu opět zimní výjezd do hor.Tentokrát se konal 8.-10.1. Pro některé je to jeden víkend zimních radovánek a i když jezdíme na stejné místo už několik let, nebylo výjimkou, že jsme bez mapy opět netrefili. Pro tentokrát, kdo vyjel včas a dojel do Vítkovic – Rezek za světla, udělal nejlépe. Média slibovala na celém území naší ČR vydatné sněžení a světe div se, předpověď byla pravdivá….až na Krkonoše. To bylo pro nás jedno velké štěstí. V Krkonoších žádná sněhová kalamita nebyla.

Víkend jsme si užívali dle svých představ a možností, někdo se věnoval lyžovačce na Aldrově, jiní se kochali zmrzlou krajinou okolo chalupy. Každopádně cílovým bodem všem zůstala chata Rezek, kde nám uvařili a snesli snad i modré z nebe. Komu se to nelíbilo byla jedině váha. Zdařilý víkend uplynul tak rychle, že jsme se strachovali, jakpak se asi dokloužeme do Prahy. Obavy byly zbytečné, protože celá cesta byla vzorně protažená a nebylo na hlavním tahu co cestářům vytknout.

O to horší byl dojezd domů. Pokud jsme chtěli zaparkovat a vybalit, bylo nutné vzít lopatu (kterou jsme si vezli už na hory) a proházet si cestu k bráně a domu. Sněhu jsme si popravdě užili až v Praze a házeli jsme jako všichni snad tři dny. Tak si tu zimu alespoň trochu užijme a zase se těšíme na nějakou společnou akci.
Lenka a spol.

Jarní sraz
Krásný den, tak už se konečně dostávám k počítači a mohu Vám napsat zprávu z jarního srazu. Sjeli jsme se, tentokráte do autokempu Hájovna, který leží na okraji města Kdyně. Počasí nám tak přálo, že jsme padali vedrem jako hrušky a těšili se na stín v kempu. Kemp, a hlavně chatky byly opravdu pěkné. Sjelo se 57 krásných citroënů, ale je pravdou, že i tak nás dost chybělo.

Centrum dění bylo kolem stanu pořadatelů, tedy kolem Karla Pálka, Filipa, Kamila a děvčat. Pochopitelně nesmíme zapomenou poblahopřát Karlovi Pálkovi, který na srazu úspěšně oslavil krok do „plnoletosti“, oslavil padesátku a přejeme mu vše nej nej. Ve stánku bylo připravené občerstvení a večer i oslava. Prostě to tam žilo hned od našeho příjezdu. V pátek jsme se sjížděli dlouho do noci a tak se diskutovalo o všem možném i nemožném dlouho přes půlnoc.

V sobotu jsme vyrazili, podle programu na spanilou jízdu. Všechna zúčastněná autíčka se seřadila pod kempem, kde jsme běhali s kamerami a foťáky a dokumentovali sraz.

Pak se vyrazilo. Sluníčko už zase pěkně hřálo a my se seřazovali a jeli na zámek Klenová.

Zde jsme podle vlastního uvážení pobyli, někdo návštěvou vnitřních prostor zámku, jiní sochařského parku, tedy přilehlé zahrady u zámku a někteří hltali krásy krajiny z terasy u restaurace. Kolem jedné jsme pokračovali ve spanilé jízdě do soukromého muzea pořadatelů, které je ve vesničce Dvůr Chrástov.

Lidi to je statek, tam je věcí a věciček, to jsme všichni zírali a zase připravené občerstvení a posezení, jak chtěl kdo dlouho.

Zpět jsme se vraceli individuálně, ale tak, abychom stačili dětské i dospělácké soutěže a podvečerní diskotéku. Dětská soutěž byla tentokráte věnována známému filmu „Doba ledová“ Společně s dětskými soutěžemi probíhala i soutěž připravená pro dospěláky. Ač jsem hned při zahájení srazu upozornila, že tentokráte bude soutěž opravdu o „hovně“, přece mi to nikdo nevěřil. Jak pak byli rozčarování, když opravdu vyvedené obrázky exkrementů našli a měli přiřazovat ke zvířátkům. Docela jsme se u toho pobavili, škoda, že nešli zaznamenat výroky soutěžících u stolu. Některé byly opravdu vtipné. Ale přesto jsme zjistili, že to není zase tak snadné, určit zvířátka a přiřadit obrázky.Po soutěžích byla připravena diskotéka a večerní bojovka. S tou byli trošičku problémy, terén nebyl nic moc, strašidla a lesní panny měly asi dovolenou. Po bojovce jsme se zase shlukli a diskutovali a diskutovali a zpívali a pili dlouho do noci. Myslím, že zase jako poslední šel spát Pepa Šimek.

V neděli jsme museli rychle vyklízet chatky a ukončit sraz, aby mohla dorazit jiná skupina výletníků. Tak jsme ukončili sraz, rozdali ceny a poděkovali pořadatelům. Děkuji všem, kteří dorazili na sraz a děkuji pořadatelům.

Podzimní sraz
Tak jsme se zase sešli. Tentokrát 10.-12.9. v Lužanech.Trochu jsem se obávala jak tento sraz dopadne. Stále jsem sledovala předpověď počasí a docela mě mrazilo. V červnu jsem ještě přitápěla krbem a koncem srpna už zase. Kampak se nám podělo léto? Každý den se předpověď lišila, jednou slibovali babí léto, podruhé oblačno a déšť. Přihlášení se odhlašovali a já jsem trnula jak to všechno dopadne. A dopadlo to na jedničku. Už když jsme ráno vyráželi obloha se rozjasňovala a u Jičína sluníčko, příslib krásného víkendu.

Tentokráte jsme jeli brzy, abychom se na vše připravili. Sjíždět jste začali už kolem jedné po obědě a poslední dorazil po desáté večer. V pátek tedy klasika, ubytování, vstupní informace, výběr korunek a stvrzenky o placení členských příspěvků na příští rok. Vždyť znáte Pepu, ten musí mít vše s předstihem. „Zaplať, uhlíři, i na příští rok.“ Robert Schroth a Honzík Trojan se vrhli na shánění dřeva na večerní posezení u ohně a společně s pár jedinci vyrazili do blízkého lesa. No a já a moje okolí stále zaujímalo místo při vjezdu, inkasovali a předávali citroën tašky s půllitrem ze světového srazu, dukáty a dalšími drobnostmi všem účastníkům. Tímto musím poděkovat Nerudovcům za poskytnutí půllitrů a dukátů, všem se moc líbili a v dlouhých rozpravách jsme znovu probírali světový sraz kačenek. Ještě jednou děkujeme. Musím poděkovat i panuVolencovi a Věře Dvorské, kteří přinesli nějaké věcičky jako ceny do soutěží. Svítící kšiltovky sklidily velký úspěch hlavně u dětí a tak hned po setmění a splnění úkolu, lítaly dětské světlušky po celém kempu. Večer krásný a poměrně teplý rozptýlil účastníky do hloučků i kolem ohně. Ostatně vytrvalci seděli u ohně ještě v půl sedmé ráno a patřičně veselí. Šla jsem si lehnout kolem čtvrté ráno a usínala jsem za zvuku táborových písniček, fakt bomba.

V sobotu slavnostní zahájení srazu a po zahájení rozprava k připravené motoristické soutěži. Připravili jsme trať dlouhou 23,8km a kromě šipkového itineráře, jsme vložili i itinerář lineární. Musíme trochu měnit itinerář, šipkový už umíte velmi dobře. Tak jsem zjednodušila lineární, zaznamenala do něj i začátky a konce vesnic, čísly označila místa, kde se budou hledat otázky. Vysvětlovala jsem, že nejsou zaznačeny silnice se zákazem vjezdu, říkala jsem, že můžete jezdit i proti sobě, že vše zapisujete do jízdních výkazů, že bude i průjezdní kontrola a konec že je u restaurace, kde je možný oběd. První auto na soutěž vyjelo na trasu v 10,53 a poslední odstartovalo 13,05 hod. Celkem 44 posádek odjelo na trasu. Milan Dovrtěl schovaný za kostelem čekal s razítkem v ruce na posádky objíždějící kostel a v cíli soutěže vytrvale hlídal čas traťový komisař Pepa Miléř. Do cíle dorazilo 31 posádek. Odpoledně jsme připravili dětské soutěže i soutěže pro dospěláky. Dětská soutěž byla na téma kreslené pohádky Shrek a zúčastnilo se jí 34 dětí i dospěláků. Dospělácké soutěže na téma vánoce se zúčastnilo 40 účastníků mladých i starších. Co se člověk všechno může dozvědět o vánocích. Děti i dospělí dostávali za své výkony odměny již v průběhu odpoledne. Počasí opět krásné, celý den slunečný, bez mráčku na obloze. Kolem osmé hodiny jsme pro děti připravili malé překvapení, každý dostal na složení leknín přátelství, pochopitelně i dospělí si mohli leknín postavit a poslat po hladině rybníka. Bylo to velmi romantické, dopoledne se posádky málem rozváděli při soutěži a večer si pouštěli lekníny po rybníce. Není nad krásnou večerní romantiku. No a po kontrole leknínů jsme vyrazili na bojovku. Tentokrát nedorazil Pepa Krása a tak celá tíha bojovky padla na Železňáky. Vše dopadlo velmi dobře, nikdo se nezranil a všichni vystrašení se v cíli vůbec nebáli.

Pochopitelně v cíli dostali všichni sladkou odměnu a malý poklad na památku. Musím pochválit přizvaná strašidla, strašila o sto šest a výkřiky se nesly až k nám na začátek lesa. No a pak už jsme vyrazili zpět do kempu, děti jsem viděla běhat ještě kolem dospěláků, ale už to moc dlouho nevydržely a šli do hajan. A opět vytrvalci debatili, zpívali, grilovali dobrůtky a veselili se. V neděli jsem vyvěsila výsledkovou listinu a dopsala diplomy a bylo vše připraveno k předávání cen. Děti pochopitelně za své nemalé úsilí byly odměněny sladkostmi i drobnostmi. Po ukončení srazu jsme ještě v pozdním odpoledni vychutnávali paprsky sluníčka a domů jsme dorazili až večer. Ještě jednou moc děkuji všem, kteří se nedali odradit a dorazili na sraz. Myslím, že se sraz opravdu vydařil. Já jsem napočítala 71 citroënů, ale bylo jich více. Někteří, co přijeli jen na „kukačku“, ke mně ani nedorazili a tak přesný počet aut opravdu nejsem schopna napsat. Tak to by bylo asi vše a už se těším na sraz jarní.

2011

Jarní sraz
Jarní sraz našeho klubu se konal 17. až 19. června v autokempu Hájovna ve Kdyni. Na sraz jsme vyrazili se sluníčkem v zádech, to opravdu vydrželo až do pátečního večera. To jsme se již všichni hromadili v kempu a společně jsme se těšili na večer, který nám zpříjemnila folková skupina Berušky z Jablonce nad Nisou. Děvčata hrála a zpívala opravdu skvěle a tak se večer za zvuku folku protáhl docela do pozdních hodin. Někteří jsme hlučně debatovali a notovali známé písně, někteří jsme plnili u chatek žaludky dobrůtkami z grilu. Večer se začalo ochlazovat a kolem půlnoci přišel i první deštík. To jsme si říkali, že ráno vstaneme a bude zase slunečno. Ale opak byl pravdou. Ráno jsme vstávali do zatažené oblohy a deště. Před půl desátou se obloha trochu protrhala a tak jsme zahajovali sraz v rozmočené trávě, ale s úlevou, že neprší.

Sjelo se celkem 41 aut, což je poměrně dobrý počet, za předpokladu, že se konal v témže termínu ještě sraz na cx-ek. Doufám, že se nám to povede v příštím roce nějak lépe skloubit, abychom se netahali o víkendy v červnu.

Po zahájení srazu jsme se připravili na spanilou jízdu po krásách Šumavy. Sjeli jsme se na parkoviště pod kempem v počtu 35 aut. Karel Pálek zavelel ke strojům a už jsme byli na trase. Projížděli jsme vesnice, městečka i lesy Šumavy. Viděli jsme Chudenín, Skelné Hutě, přehradní hráz Nýrsko, i Milence (nebojte, to je vesnice za Starou Lhotou), krásné motorky, vysoké kopce, hluboké lesy a pak prudkou pravotočivou zatáčku směr Špičák. A už jen s kopce dolů do Železné Rudy a v Železné Rudě zase kolem kostela do prudkého kopce, pro změnu zase nahoru, a už je tu cíl naší spanilé jízdy. Kolona aut se dostala až k hotelu Belveder, kde jsme měli objednaný oběd.

Parkovali jsme již za vydatného deště a tak jsme místo krásné vyhlídky na Šumavu hromadným úprkem obsazovali místa u stolů restaurace. Zde jsme si dali oběd a z oken sledovali proudy deště. Moc se nám ven nechtělo. Kapky deště se změnily v proudy deště a nám se do toho jaksi nechtělo, jen jeden hotelový zaměstnanec se radoval z tohoto počasí a zvesela čistil nádrž na koupání hadicí a vodou.

Zpáteční jízdu jeli všichni podle svého vlastního uvážení. Odpoledne jsme si objednali klubovnu. Dětí tentokráte moc nebylo, ale soutěžit chtěly. Tak jsme si v suchu a teple hráli. Zjistili jsme, že nejlépe čáru umí u Siříšťů, takhle bravurně jsme nehráli čáru ani my. Trochu jsme sportovali se zavázanýma očičkama a vyhrávaly se ceny i sladkosti. Pochopitelně dospěláci okupovali stan a jen zlehka sledovali dění v klubovně. Přesto, že dětí bylo opravdu málo, tak si vybojovaly bojovku. Pršelo jen se lilo, ale bojovka musela být. A tak jsme tedy připravili i bojovku, hrstka dětí vyšla na trasu a pochopitelně do cíle dorazila společně. No pro příště bojovku trochu změníme, ale o tom až na podzimním sraze. Děti spokojené, že dosáhly svého, šly do postele a my ostatní jsme pokračovali v grilování, debatování a ač byla docela zima, nám bylo dobře. Spát jsme šli před svítáním a to už mě tedy byla docela pěkná zima. Ještě, že jsem sebou měla kamínka, tedy jorkšírku, to by jste nevěřili, jak krásně hřeje.

Nedělní ráno se nelišilo od sobotního a tak se všichni účastníci pomalu loučili a rozjížděli k domovu. My jsme jeli také docela brzo. Jinak mě sraz moc potěšil po dvaceti letech jsem viděla dávného člena klubu, Tomáše Krejčího, zjistila jsem, že se na podzim docela slušně rozrosteme. Tak že blahopřeji manželům Burgetovým a přeji Elišce, zdravého synáčka Adámka. Vlastně i já budu na podzim dvakrát babičkou, dcerka Milka bude mít kluka jako buka, a Monička holku jako kvítek a to Vám musím ještě prásknout, že Zuzka Valentová –Medová čeká také na podzim holčičku. To bude opravdu úrodný rok. Tak já přeji všem ať se společně sejdeme na podzimním srazu a já objednám místa v porodnici. Moc děkuji všem, kteří přijeli na sraz a strávili s námi sice deštivý, ale jinak pěkný víkend. Děkuji Karlovi a všem v jeho okolí za výborně odvedenou práci při přípravě akce a manželům Krásovým a všem strašidlům za bojovku.

Podzimní sraz
Tak zase usedám k počítači a zkouším psát zprávu z podzimního srazu. Abych se přiznala vůbec nevím, jak mám tento sraz popsat. V pátek jsme statečně vyrazili směr Český Dub, moc jsem se těšila, Ale několik dnů před srazem jsem se dozvěděla, že Pepa Miléř tentokráte nedorazí a já jsem celou dětskou soutěž v podobě stopovaná točila kolem kačenky Pepy a Pepa nikde. Tak jsem rychle vytiskla poznávací značku auta a přibalila k věcem na sraz. Toto pěkně začíná, ještě jsem nevyrazila a už problémy, to určitě nechám něco doma a tak jsem znovu kontrolovala zavazadla a světe div se, nenašli jsme techničák od kachny. Nevím asi šel napřed na sraz (jen tak mezi námi, ještě se nenašel do dnes). No tak jsme se nalodili. Jen jsem vyjela nad vesnici zvoní telefon. Volal majitel kempu pan Sádecký a s ledovým klidem mi oznamoval, že bohužel nebudu mít k dispozici 23 objednaných chatek ve spodní části kempu. Šel na mě infarkt, trochu jsem ječela do telefonu, že se to takhle dělat nedá a že lidi nemohu odvolat atd atd. Měla jsem sto chutí otočit a upalovat domů. Nakonec jsme na místo dorazili, ale infarktová situace trvala i tam. Padla sice dětská stopovaná soutěž, ta se musí zúžit na horní část kempu, ale nějak to zvládneme. Co s tím ubytování? Sice majitel obstaral nouzové bydlení v hotelu a ubytovně, ale všechno vzdáleno od našeho kempu asi 6 km. Měla jsem opět hromadu námitek a tak majitel ještě sehnal 4 x za noc svoz do hotelu a ráno zase zpět do kempu. Ani se mi nechtělo vybalovat, protože někteří členové to nesli docela špatně a nakonec jsem ještě slyšela takové hlášky jako „ještě horší než ve Francii“ apod. Docela mě to mrzelo, ale nedalo se nic dělat musela jsem to skousnout, všechny práce , ježdění a přípravy zkazí takový nějaký…. No tak jdeme na to.. Do deseti chatek se nastěhovalo takových lidí, že praskali ve švech, lidičky spali v autech i ve stanech a do hotelu a ubytovny nakonec jezdilo asi 40 členů.Celkem se sjelo 58 aut. Musím přiznat, že za cenu noclehu 150kč na noc se tam měli podstatně lépe jak mi tady nahoře, někteří měli na pokoji i vířivou vanu. Další šok byl při otevření chatek. Byla jsem v tomto kempu 5x a vždy byl plný lidí a chatkách se zdál provozní chaos, ale tohle to byl doslova a do písmene bo.... a to Vám ani nebudu popisovat VIP chatku, zamluvenou pro moje těhotné dcerky, tam už nefungovalo vůbec nic.

Záchod nejde zavřít, kohoutek u umyvadla utržený, tak jak na to? Natáhli jsme od sprchy hadici nad umyvadlo. Ke všeobecnému úžasu jsme zjistili, že voda sice teče do umyvadla, ale umyvadlo má odpad vyvedený do vany, která stála pod umyvadlem a odpad z vany byl mistrovsky odveden do sprchového koutu, kde si se mohl sprchovat v koutě na jedné noze, protože prostor sprchového koutu byl zastavěn vanou. Ani nás nenapadlo tam lézt, protože i voda byla studená. Boiler nepracuje,po večerní opravě nakapala 3 sklenice vody za hodinu, jediný kdo byl v usilovné práci je tisíce pavouků, kteří obývali všechny možné i nemožné kouty chatky. Vytvářeli krásné ornamenty s pavučin a ty hluboké kokony, kam odnášeli nachytané mouchy. Svítilo se jen v tzv. kuchyňce, kde byl nefunkční sporák, a na chodbě, v pokoji bohužel zapnout světlo nešlo. Přivolaný elektrikář odcházel se slovy, že rozsvítil všechno, kde to šlo a že čokoláda visící ze stropu bohužel nesvítí. Fakt skvělá chatka.Už to nebudu popisovat dále. Bylo to opravdu hrozné. Osvětlení po celém objektu svítilo jen ve dvou místech ostatní, jak řekl zasvěcený elektrikář, jsou plné proudu a asi jsou rozbité, proto nesvítí. Přesto jsme se v pátek těšili na večeři, protože celý den jsme nic nejedli. Je pravda, že večeře docela šla, mě to alespoň chutnalo, lze říci, že i sobotní snídaně byla v relativní pohodě, ale pak ten oběd v hotelu Koruna. Zase běs a hrůza. V sobotu dopoledne jsme zahájili sraz a začali jsme tentokráte dětskými soutěžemi, kde se tvořily tříčlenná družstva na odpolední soutěž. V 11.55 hod odstartovalo první vozidlo na start motoristické soutěže „Kolem Dubu“, jelo se podle šipkového itineráře jízda pravidelnosti. Motorističtí rozhodčí byli na svých místech a soutěž se mohla rozběhnout. 27 posádek vyrazilo na start a jenom jedna posádka nedorazila do cíle. Cíl celé soutěže byl na náměstí v Českém Dubu, kde nám pan starosta zablokoval celé parkoviště. Oběd byl objednán v restauraci Koruna, k jakému překvapení ač všechno objednáno, nikdo nás v tomto počtu nečekal. Rozdělili jsme se do třech skupin, abychom usnadnili objednávání jídel a odešli jsme zatím nahlédnout do podzemí Českého Dubu. Navštívili jsme ve třech skupinách Johanitský klášter Svaté Zdislavy a Havla z Lemberka. To snad byla nejsvětlejší událost odpoledne, opravdu velice zasvěcený výklad všechny moc zaujal, pan co nás provázel byl opravdu skvělý. Přesto,že jsme odlehčili restaurace, a vrátili se až po hodině, někteří sedící nedostali ještě ani pití, po třech hodinách ty šťastnější odcházeli najedení, někteří i bez placení, ostatní nedostali nic nebo něco úplně jiného než si objednali. Já jsem si dala jen šopák a Milánek guláš a hned jsem majiteli kempu a restaurace řekla, že odcházím za 20 minut. To senám opravdu povedlo, protože nahoře v kempu už na nás čekali koně. Na koních děti jezdily asi dvě hodiny a pak jsme začali hrát dětskou soutěž. Na tom malém prostranství běhaly děti a sháněly indicie, aby mohly získal poklad ukrytí v autě s danou poznávací značkou. To by však nebyly naše děti, aby si navzájem nesdělovaly výsledky, prostě všech 27 děti našlo poklad. Večer jsme si ještě pustili lampiónky štěstí a šli jsme na večeři. No to je zase kapitola sama pro sebe, již po druhé se přišel podívat pan kuchař na Milunu, která dostala k večeři něco jiného než měla a oběd nedostala vůbec. Milan dostal k večeři kuřo, knedlo , vepřo se slovy, že vepřo došlo a guláš nevařili. Prostě hrůza. Po vydatné večeři jsme se báli co nás čeká při snídani. Železňáci připravili pro děti bojovou hru v lese, tentokráte jsme šli po provazu a světélkách bez baterek. Šla jsem s Filípkem první, abych prorazila cestu, Filípek mě uklidňoval, ať se nebojím. Statečně jsme došli pro poklad i zpět. Měli jsme tentokrát moc hodná strašidla a moc jim za to děkuji. Děkuji vlastně všem, kteří se nedali a vydrželi tento ač připravené, tak po stránce ubytování nevydaření sraz. Byla jsem z toho tak špatné, že jsme ani nezapálili gril a všechno se vezlo domů. V neděli jsme se probudili do plačtivého rána a tak jsem poděkovala za účast a všichni se rozjeli k domovu. Na závěr musím říci, že sraz v Českém Dubu už nikdy nebude.

2012

Jarní sraz
Jarní sraz se konal 22. až 24. v autokempu Hlavatice u Zbirohu. Docela jsme se obávali účasti na tomto srazu, protože se termín našeho srazu kryl s dalšími dvěma srazy. Přesto všechno se nás sjelo docela dost a myslím, že jsme si sraz užili. Blanka sice byla v pátek na infarkt a v sobotu se tento stav objevil ještě několikrát, ale musím říci, že nakonec se všeho zhostila na výbornou a nemusí se za odvedenou práci při přípravě tohoto srazu za co stydět. Vše proběhlo v pohodě. Jídlo bezvadné, porce velké, pivo teklo až do rána a personál kempu měl opravdu výdrž,tak jsme si neměli ani co stěžovat.Na sraz se sjelo38 značkových vozů, dětí tentokráte bylo pomálu, za to víc čtyřnohých kamarádů.Páteční večer jsme strávili u táborového ohně a musím se pochlubit, že za těch několik let co pořádáme tyto srazy jsem úplně prvně zapalovala táborový oheň. Vždycky jsem byla někde zaměstnaná a teď se mi to konečně podařila. Oheň byl zapálen a zábava mohla začít. Dětiček bylo na srazu poměrně málo, ale za to jsme se jim mohli více věnovat. Lítali kolem táboráku, honily se po kempu a my jsme klábosili do ranních hodin a zpívali za zvuky kytary a ztužovali kolektiv. V sobotu po snídani a slavnostním zahájení srazu jsme všichni jeli spanilou jízdu po okolí, která končila ve Zbirohu v hasičském muzeu. Muzeum bylo krásné, rozsáhlé a hlavně náš hasič Petr Beran nezklamal a i on podával zasvěcený výklad. Na vlastní oči vidět hasičský tank, hasičské vznášedlo, vrtulník i celkový vývoj hasičského sdružení bylo opravdu velmi zajímavé. Zaskočeni jsme byli čeho všeho může požár vzniknout a co z toho zbude, to už byla ta horší stránky ohně. Všichni i jsme říkali, že snad nebudeme používat vůbec nic, ani plyn, ani proud na tož něčím někde topit. Ale jinak se nám návštěva moc líbila. Po shlédnutí celé expozice jsme zase v koloně jeli zpátky do kempu. Po obědě byli připraveny soutěže pro děti i dospěláky. Děti si hrály celé odpoledne a nebyly k zastavení. Dospěláci předváděli riskantní kousky se svými miláčky, sjíždění svahu, či jízda kamarádů na přední kapotě apod. Prostě se všichni skvěle bavili.

V dospělácké soutěži jsme skoro všichni, kteří nepoužívali internet v mobilu zjistili, že „jsme blbí, ale nestydíme se za to“. Prostě jsme si soutěž užívali,nejsme tu přeci proto, abychom zvítězili, ale aby jsme se pobavili. Otázky byly opravdu o všem a tak si myslím, že zodpovědět bez nápovědy polovinu otázek dobře byl opravdu velmi dobrý výkon.Více než soutěžní otázky nás pobavila jízda zručnosti. Jízda zručnosti se jela na kolečku jako slalom. Řidič vezl spolujezdce sedícího v prvním úseku slalomu čelem vpřed. Spolujezdec měj jakýmkoli způsobem pomocí hokejky dopravit míček na druhou stranu slalomu, tam se obrátit zády a celou cestu opět „honit“ míček až do cíle jízdy.A to ještě všechno na čas.Jezdili posádky jen dopěláků, ale i kombinované s dětmi. Závěrem moc děkuji všem, kteří uspořádali tento sraz: Blance Novotné a Jardovi Železnému, za dětské soutěže Radce a Martinovi Železným, Leošovi Novotnému a Honzovi Trojanovi za přípravu dřeva, Lukášovi a Martinovi za diplomy, všem pořadatelům i strašidlům i omladině, která se starala o zábavu.

Podzimní sraz
Podzimní sraz našeho klubu se konal v termínu 13. až 15. září a tentokráte jsme zavítali na břeh Sázavy, do Masarykova kempu Ymky Praha v Soběšíně. Objednané chatky jsme plně využili a ještě obsadili chatky menší. Sjížděli jsme se již po obědě a postupně zaplňovali chatky, vybalovali a klábosili a zase vybalovali. Pochopitelně hned u vstupu jste mi museli zaplatit pobyt i členské příspěvky a tak jste do chatek odcházeli o nějakou tu kačku lehčí. Celkem se sjelo 54 aut, což mě velmi potěšilo. To by jste nevěřili kolik bylo na srazu malých dětiček, všechny mě pochopitelně udělaly obrovskou radost. Tahaly se o hračky, jezdily na různých přibližovadlech nebo se v kočárku vozily po kempu. Prostě všechny předváděly co se naučily. Větší děti si už od příjezdu chtěly hrát a tak nám nezbývalo nic jiného než je nějak zaměstnat a musím uznat, že byly k neunavení.V pátek byl trochu problém s osvětlením kempu, protože správce kempu byl trochu déle mimo areál, ale i to se nakonec podařilo. Někteří trávili čas u grilování a přípravě dobrůtek a to hlavně ti, kteří neměli objednanou večeři. Druzí posedávali u dobrého vínka ve výčepu, někdo obsadil místa kolem táboráku a s kytarou strávil příjemné chvíle a někdo se zavřel do chatky a bavil se po svém u diskotéky. Prostě všichni jsme se zabavili jak jsme chtěli, pivečko teklo až do pozdních hodin a klid v kempu byl až nad ránem. V sobotu po snídani jsme zahájili sraz a všechny připravili na motoristickou soutěž. Motoristická soutěž se jela s„kempu do zámku“ podle šipkového itineráře. V průběhu jízdy se plnily soutěžní úkoly a vše se zapisovalo do jízdního výkazu. Na trasu se vydalo 32 posádek a tentokráte do cíle dorazily všichni. Cíl byl na nádvoří zámku v Kácově. Do zámku jsme se pochopitelně šly podívat a navštívili jsme i muzeum motocyklových veteránů. Někteří zašli na exkurzi do pivovaru. V Kácově jsme poobědvali a jeli zpět do kempu. Odpoledne byla připravena pro děti vědomostní soutěž, tentokráte „hlášky z pohádek“. Musím říci, že i dospěláci měli trochu problémy zjistit ze které pohádky to bylo. Byla připravena soutěž pro dospěláky. Po zkušenostech z jarního srazu, kdy se používali mobily, jsem připravila soutěž o hradech a zámcích Čech a Moravy. Bylo to trochu těžší, ale,všichni to nakonec zvládli na výbornou. Pro děti byly připraveny další soutěže a večer maškarní rej ve společenském sále, kde DJ Otík, připravil pro nás krásný večer s barevnou hudbou a vším co k tomu patří. Děti i dospělý, masky i nemasky tancovali a bavili se moc dobře. Děkujeme .Večer Pepa Krása s Jitkou připravili bojovou hru po lese. Bojovky se zúčastnili jak děti tak omladina i pár dospěláků. Celkem šlo do lesa 27 osob a všichni se příjemně báli. Děkuji za přípravu bojovky i objednaným strašidlům za strašení. No a po bojovce ještě chvíli děti běhaly po kempu, ale postupně se vytrácely do postýlek. A noc plná hudby a světel pokračovala už bez nich a věřte nebo nevěřte byla to opravdu dlouhá noc. A už tu byla neděle. Kontrola vyvěšených výsledků a vyhodnocování soutěží. No a pak bohužel konec dalšího našeho srazu. Vydařil se, moc se mi líbil a doufám, že i všem přítomným. A ti co nemohli nebo nechtěli přijet, můžou litovat. Krásné počasí, sluníčko a babí léto, příjemné prostředí, houbařský ráj s krásnými úlovky a spokojené tváře, prostě úžasný víkend plný úsměvů a zábavy. Pak už hurá domů. Myslela jsem, že po ukončení srazu a zabalení věcí, si v kempu dám ještě v klidu kávu a trochu posedím před cestou domů, ale správce vše vyřešil po svém. Prostě zavelel, zavírám kemp a tak jsme taky jeli. Jen Kučerovci a Novotných omladina, přesunuli auta, zavazadla, gril a naložené maso za hranice kempu, za trať do lesa a bez většího násilí pokračovali v grilování o pár metrů dál.Přece nepojedeme domů hladoví. Ještě jednou všem moc děkuji, že dorazili na sraz a budu se těšit na sraz další. Přeji všem krásný podzim, žádné starosti.

2013

Zimní sraz
Konečně se nám podařilo se na pár dní vzdálit z domova, Pepa Šimek opět jako dříve hlídal naše kočky a tak jsme se po roční pauze vy-dali na zimní sraz. Chtěli jsme jet už v pátek ráno zalyžovat si do Herlíkovic, ale ne-příliš příznivé počasí nám to trochu překazilo, i když Pepa Miléř si páteční lyžování celkem pochvaloval. My jsme nakonec vy-jeli až v pátek navečer a na Rezek jsme do-razili už za tmy .Trochu jsme pokecali v tradiční sestavě, taky vydatně povečeřeli a v očekávání so-botního lyžování jsme šli celkem brzy spát. V sobotu ovšem počasí nebylo nic moc a tak jsme lyžování přesunuli až do odpoledních hodin. Zatím jsme si čas krátili promítáním citroenských DVD, např. z předloňské Rané a loňského francouzského národního srazu. Odpoledne jsme na dvě hodinky vyrazili ohoblovat již tak dost obroušený kopec ve Vítkovicích a odtud jsme rovnou odjeli navštívit Ivetu a Ivana na jejich roubenku v Jestřabí. Tam jsme se udatně ubránili jejich novému psisku a posíleni grogem, Campari, dortíky i chlebíčky jsme se přemístili zpátky na Rezek. Tam vše probíhalo jako v pátek večer -vydatnou večeři vystřídala panáková smršť s kuchařem a dalšími vytrvalci a tak jsem se do postele dostal až po půlnoci. Ráno pak snídaně a odjezd domů. Trochu v nervu, jak naše kočky válčily s Pepou po více než roční pauze, ale nakonec to vcelku dobře dopadlo. Malinko jsme vytřeli a uklidili a bylo to zase jako dřív. Nakonec i na ty hory možná na jaře pojedeme! Příští rok doufám, že za-se nashle na Rezku! Luboš 40-93.

Jarní sraz
Jarní sraz našeho klubu se konal v termínu 21. až 23. června v kempu Hlavatice u Zbirohu. Sjížděli jsme se již v pátek v brzkých odpoledních hodinách a k večeři jsme byli skoro kompletní. Nepočítali jsme, že nás dorazí tolik, protože se náš sraz jako obvykle opět kryl s dalšími srazy. Ale to se nedá nic dělat. Klubů je mnoho a víkendů málo. Ač máme tento termín již v paměti dobrých 28 let, stále se nám do něj někdo nabourává. Proto, jak ří-kali již naši předkové, „moudřejší ustoupí“ a v příštím roce bude sraz ještě o týden dříve. Píši to jako vždy včas a doufám, že se nám již do tohoto termínu nebudou nabourávat další kluby.Sraz se opravdu vydařil a ti, co se rozhodli pro sraz jinde si ho snad užili jako my. Na sraz přijelo 57 krásných citroënů, kromě kachen, DSek, CXek, XMek, BXeka dalších typů, dorazilo i SMko a hlavně krásná bílá jedenáctka. Prostě všechny typy našich autíček a v nich spokojení človíčkové, kteří měli radost se společného setkání. A proto vlastně tyto srazy jsou.V pátek jsme si všichni pochutnali na večeři. Po večeři Radka Železná svým typickým způsobem uváděla dětskou módní přehlídku, kde děti předváděli své oblečení i masky, ve kterých vesele dováděli a předváděli, co se za ten půlrok naučily. Omladina obsadila společenskou místnost, kde dlouho do noci křepčila na diskotéce pod vedením DJe Otíka. No a my ostatní jsme společně prožili krásný a dlouhý večer buď u táboráku nebo chatek. Od ohně jsme odcházeli k ránu. Na sobotu byla připravena spanilá jízda a tak se všichni připravili na cestu již v půl desáté. V koloně 47 značkových aut jsme jezdili po okolí až do cíle spanilé jízdy. Cílem byl hrad Točník, kde jsme obsadili parkoviště pouhých 150 metrů pod hradem. Asi by mě všichni proklínali, kdyby museli šlapat ze spodního parkoviště na hrad a to ještě do pěkného kopce. Někteří z nás se svezli až před most hradu, kde jsme se všichni společně vyfotili. V tomto krásném počasí jsme se na nádvoří hradu hromadně osvěžovali zmrzlinou, kterou jsme asi snědli ve větším množství, protože místní zmrzlinář musel odjed pro další zá-soby do údolí. Potom jsme útokem vtrhli na hrad, někteří navštívili interiér hradu, ji-ní se soustředili na sokolníka Ondru, který předváděl své umění s dravými ptáky. Nějakou tu chvíli jsme na hradě pobyli, byla zde krásná vyhlídka do okolí a taková slunečná pohoda. Jen nás mrzelo, že jsme ne-viděli medvědy, ty budou na hradě až příští rok, nejdříve se musí opravit medvědinec. Zpět do kempu se vracel každý sám, tak jak mu čas dovolil.Odpoledne byly připraveny soutěže pro děti i dospělé. Děti soutěžily kromě jiného v mikádu, či hodu na cíl, skoku do dálky a velká soutěž se tentokráte točila kolem filmu „Doba ledová“. Této soutěže se účastnili i dospělci. Soutěž pro dospělé byla na téma naši zpěváci a texty jejich písní. Někteří prošli touto soutěží na výbornou, jiní ji vzdali, ale to až na konci této zprávy. Kromě této sou-těže byla pro naše ženy připravena soutěž po okolních hradech a zámcích, kde se po-dle základních informací, měl najít hrad či zámek o kterém se v nápovědě zmiňujeme. Tato soutěž byla 24 hodinová a výsledky se odevzdávaly v sobotu v podvečer.Na sobotní noc byla Pepou Krásou a našimi strašidly připravena bojová hra v okolním lese. Tentokráte se šlo podle svítících kroužků a s použitím baterky a všem se to moc líbilo. Nikdo se nám v lese neztratil a všichni jsme se vrátili do kempu. Zábava opět pokračovala až do pozdních hodin.V neděli při vyhlašování výsledků senám na chvilku zatáhla obloha a tak jsme předávání cen trochu urychlili, abychom nezmokli. Tato přeháňka však trvala jen chvilku a k obědu už nám zase svítilo sluníčko. Po obědě jsme se rozjížděli k domovům. Děkuji moc všem, kteří přijeli na sraz, děkuji všem, kteří přivezli i nějaké ceny i těm, kteří se podíleli na přípravě i chodu celého srazu.Závěrem Vám všem přeji krásné dovolené bez nehod a dětem slunečné prázdniny.

Podzimní sraz
Přeji krásný den a posílám mnoho pozdravů. Musím napsat pár řádek o podzimním srazu našeho klubu. Je pravdou, že jsem se docela bála, že tentokráte budu na srazu spár jedinci skoro sama. Počasí nám před srazem ani o víkendu zrovna moc nepřálo.My jsme do kempu dorazili již v pátek dopoledne a sebou jsme na silném lanu dotáhli i sluníčko, ale odpoledne se lano přetrhlo a začalo pršet. Ještě, že jsme vzali sebou i klubový stan, který se opravdu hodil. Počasí jako v dubnu, chvíli pršelo, chvíli svítilo sluníčko a k večeru, to sluníčko vzdalo a už jenom pršelo. Tak jsme společně zalezli do stánku nebo jsme okupovali přilehlou restauraci, ve které bylo příjemné teplo. Naštěstí skoro všichni si přivezli topítka a tak si alespoň mohli zatopit v chatkách. Tedy alespoň ve spodní části kempu, my nahoře jsme to měli trochu složitější, ale nakonec jsme to také přežili.Ač se tentokráte počasí moc nevydařilo, sjelo se nás opravdu dost. A to se ještě ten-to sraz opět překrýval s dalším srazem. Tentokráte dorazili všichni již v pátek, tedy ti, kteří spinkali a užívali si srazu celý víkend. Dopočítali jsme se k 49 citroënům, což je opravdu skvělé. Moc se mi sraz líbil. V sobotu dopoledne jsme zahájili sraz a vyrazili všichni na spanilou jízdou do Troskovic, kde jsme společně navštívili muzeum panenek a medvídků. Celkem 97 členů shlédlo výstavu, já jsem tam svého medvídka ani panenku nenašla, ale mnozí se chlubili, že tam opravdu medvídky našli. Výstava je opravdu zajímavá, kdo jste na sraz nedorazil, zkuste se do muzea vydat sami, je to výborný typ na výlet. Po návštěvě muzea jsme odstartovali motoristickou soutěž s názvem „Od medvídků k rybičkám“. Posádky tentokráte jely podle názvů vesnic a pouze se zapisoval počet ujetých kilometrů. Trošku jsme soutěž zkomplikovali tím, že jsme připravili dvě trasy, takže se stalo, že někdo se pověsil na posádku před sebou a byl najednou úplně mimo. Do cíle pochopitelně dorazilo všech 28 posádek. V odpoledních hodinách jsme připravili pro děti soutěže a pro dospěláky jízdu zručnosti na přilehlé asfaltové ploše. Pro děti i dospělé jsme připravili ohňostroj, tedy papírový ohňostroj. Bylo to skvělé, odpálený ohňostroj vychrlil pestrobarevné proužky papírových hadů, které se snášeli všude v okolí, točily se podle větru a s elegancí dopadaly do trávy. Děti se vrhaly na barevné hady, maskovaly se jimi, skákaly do papírových koulí, prostě bylo to lepší než normální ohňostroj. Horší bylo vše z trávy uklidit, protože kromě dlouhých barevných hadů vylétly i kousky barevných papírků a ty se z trávy opravdu špatně uklízeli. Nakonec jsme to zvládli a vše uklidili. Večer byla pochopitelně bojovka, kterou připravil Pepa Krása a na kterou pozval i mnoho strašidel. Bojovku šli nejen děti, ale i dospělci. Vedle v kempu někdo slavil narozeniny a tak jsme měli ještě jeden neplánovaný ohňostroj přímo při bojovce, rachejtle lítali vysoko nad temný les. Pochopitelně všichni účastníci poklad našli a dostali za statečnost malou drobnost. Večer jsme se sešli u ohně, a bavili jsme se až pozdě do noci. U ohně bylo příjemné teplo a všechno dřevo, které Jirka Med spartou dobrovolníků odpoledne přivezl z lesa se spálilo. Já jsem dorazila na chvíli k ohni až po hodině duchů a konečně jsem se pořádně zahřála a hlavně zasmála. Zábava zde byla v plném proudu a všichni se výborně bavili. Než jsme se nadáli, byla neděle. Dopoledne jsme vyhodnotili soutěže, rozdali ceny a zase jeden sraz byl u konce. Zase víkend utekl jako voda a pomalu jsme se rozjížděli domů. Moc děkuji všem, že Vás neodradilo počasí, že jste dorazili v tak hojném počtu. Děkuji všem, kteří mi pomáhali připravit a zrealizovat sraz.

2014

Jarní sraz
Jarní sraz se konal v autokempu Ostende v Plzni v pátek 20.6.-22.6. ATC Ostende leží na okraji města Plzně, přímo na břehu Velkého boleveckého rybníka, obklopen lesy. V ATC jsou ideální podmínky pro odpočinek, koupání a rybaření, je také vhodný pro rodiny s dětmi. Hostům je zde k dispozici restaurace s terasou, hřiště na volejbal a půjčování lodiček.

Podzimní sraz
Podzimního srazu se konal 19. až 21. září 2014 v autokempu v Lužanech u Jičína. Tentokráte se nám sraz trochu zkomplikoval opravou příjezdové komunikace od restaurace „Na Špici“ a tak jsme se do kempu dostávali přímo z vesnice po hrázi rybníka. Odbourali jsme proto motoristickou soutěž, protože jsme do poslední chvíle nevěděli, jak budou práce pokračovat.

Tentokrát jsem měla opravdu nahlášený plný kemp lidí a tak jsem jen doufala, že se všichni dostavíme. Začali jsme se sjíždět v pátek v odpoledních hodinách. Po ubyto-vání a pochopitelně řešení problémů, které provází každý sraz, jsme se konečně dostali k plodným diskusím a vyprávění, co jsme dělali posledních pár měsíců. Večer, když už se pořádně setmělo jsme dětem připravili ohňostroj, ale ani po něm ještě nešly spinkat, snad jen ty nejmenší. V družné zábavě jsme vydrželi do pozdních nočních hodin a o to těžší bylo sobotní vstávání. Počasí se umoudřilo a večer i v noci bylo poměrně teplo.

Zahájení proběhlo docela brzo, protože již po půl desáté jsme v koloně vyrazili na 32 km dlouhou trasu do Starých Hradů. Je-li jsme po vedlejších komunikacích, abychom neměli ztráty autíček ve spanilé jízdě. Docela se všichni drželi a přesto, že tentokráte navigoval Milan dojeli jsme na čas i do cíle. V autíčku jsem vezla tři vnoučátka, tak si dovedete živě představit, co to bylo za nápor. Chtěla jsem děti trochu za-bavit nějakou myškou na silnici, ale to jsem záhy zavrhla. Přece jenom ta Fidova patnácka (pro nezúčastněné domácí pivečko) byla trochu silná a Milánka kromě nožičky bolelo i bříško.

Všech 40 krásných vozů jsme zaparkovali u hradu a hromadně vyrazili na Staré Hrady. V tuto sobotu se zde konaly Valdštejnské slavnosti vína a bylo tady lidí jako smetí. Bohužel jsme museli kvůli slavnostem zaplatit i vstup do areálu hradu, domluvila jsem vstup jen za cenu vstupu dětského. Přesto se někteří z dospělců snažili podlézt nebo podplazit pod drápem čarodějnice, který určoval výšku pro volný vstup na slavnosti. Nepodařilo se a museli jsme nekompromisně vstup platit. Někteří z nás popojeli ještě pár kilometrů do moto muzea Jawa v Rabakově. Postupně jsme se vraceli do kempu, kde jsme měli připravenou soutěž pro dospěláky i děti. Dětičky si malovaly a připravovali čelenky a moc moc jim to slušelo, v dýmu hledali poklady, házely tomahavkem na cíl a odpovídali na otázky tentokráte s tématikou prázdninového Vinnetoua. Pro děti byla v noci připravena bojovka a musím pochválit Pepu i Pavla, byla opravdu výborně připravená a letos poměrně dlouhá. V neděli to už nebylo vůbec náročné. Společně jsme rozdali ceny a poděkovali všem za účast. Moc Vám všem děkuji, že jste dorazili v tak hojném počtu. Sjelo se nás tentokráte 67 krásných vozů a lidiček byl plný kemp.

2015

Jarní sraz
Sraz se tentokrát konal 19.-21.6. v kempu Vavražov. Je to rodinný kemp manželů Zlámalových nedaleko hradu Zvíkov u Orlické přehrady. Kapacita chatek je při plném obsazení 80 míst. Jsou tam přípojky el. energii, tak kdo vlastní obytný přívěs nebo stan, může se ubytovat mimo chatky.

Podzimní sraz
Jak jistě všichni velmi dobře víte, oslavili jsme v tomto roce již padesáté narozeniny našeho klubu a tak jsme se domluvili a prodloužili sraz o jeden den tedy o svátek sv. Václava. Sraz jsme měli v autokempu v Lužanech u Jičína v termínu 25. až 28. září 2015. Když se psal rok 1985 sloučili se dvě odbornosti : odbornost VCC DKW a odbornost Citroën do jedné svazarmovské organizace. Obě odbornosti pak pracovali spolu jen několik let a ve společné organizaci a nakonec přežili jen ti silnější, tedy citroënáři. Proto si myslím, že právem slavíme jak 30 let klubu, tak padesáté narozeniny Citroën klubu, ale vraťme se ke srazu. My jsme vyrazili už ráno a dali si sraz Bárou Miléřovou, Michalem Bartoněm a Zelníčkovými již dopoledne v kempu. Měli jsme toho dost připravit. Postavit stany, za-jistit výzdobu a také jsem chtěla všem připravit něco málo pod zoubek. Vymyslela jsem si kotlíkový guláš. Něco jsme připravili doma a v několika krabičkách převáže-li sebou. Jen jsme nepočítali s větrem. Ten neposeda stále rozfoukával jazyky ohně do stran a pak zase někam na chvíli odletěl a tak jsme jen míchali gulášem, aby se nepřipekl a zvedali kotlík výš nebo ho spouštěli naopak více k ohni. Ale přece jen se vše podařilo a guláš byl hotov. Trvalo to sice trochu déle, ale guláš byl dobrý.

Tentokráte se kemp začal plnit již po obědě a tak večer už bylo všude plno postávajících členů sdělujících nejnovější zprávy z rodiny a okolí. Dětičky jsme zaměstnali na diskotéce, kdy DJ Otík Tekl hrál nejen dětem, ale i dlouho do noci dospělcům v připraveném stanu. Děvčata, Nikola a Markétka Bartoňovi a Ája Boušková, malovala dětem na obličeje krásné obrazce a kolem našeho stanu přeběhla nejedna kočka nebo spiderman. Účast byla skvělá, celkem jsme napočítali 84 krasavců, ještě se nějaká auta potulovala po kempu bez zapsání .Asi nás jejich řidiči v našem stanu neviděli a tak pochopitelně ani nemohli přijít pozdravit. Naplnili jsme kemp do posledního místečka. Celkem 47 chatiček, 4 karavany a někteří odvážlivci spali ve stanech a v autech. V sobotu jsme sraz zahájili. Tentokráte jsme na spanilou jízdu odjížděli až po obědě a tak jsme spustili hry pro děti, aby se dospělci mohli připravit na spanilou jízdu v kostýmech. V půl jedné se začala autíčka řadit do kolony. Vyjížděli jsme až skoro za hodinu a v koloně jelo 67 aut. Krásná auta, krásné masky, skvělá nálada a vyšlo i počasí, tak jsme si nemohli na nic stěžovat. No a pak už to vypuklo, všichni ke strojům, rozsvítit a vyrážíme směr Valdštejnské náměstí v Jičíně. Jeli jsme pomalu a vzbuzovali obdiv okolí. Kdo kdy viděl tolik krásných aut pohromadě. Na Valdštejnské náměstí jsme přijeli asi po půl hodině cesty a krasavce jsme parkovali proti zámku. Jičínu jsme způsobili pěkný rozruch. Kostýmy vystoupily a rozutekly se po okolí, někdo šel na výstavu Přemka Podlahy, dětičky na Rumcajse nebo na věž. Zpět dobu kempu startovala motoristická soutěž. Na trasu soutěže vyrazilo 32 posádek. Nejdříve podle pohádky posádky projely Jičínem, pak navazoval šipkový itinerář a i ten se cestou ztratil a každá posádka dojela nejkratší cestou do kempu. Kromě sledování křižovatek a zapisování projetých vesnic, musely posádky plnit i úkoly. Vše proběhlo hladce a všechny posádky včas dorazily do cíle nedošla. V neděli hned ráno byla připravena pro děti dílnička zábavy. Počasí přálo a dílnička se otevřela na stolech na louce. Radka Burešová připravila pro děti lepení korálků. Každý si mohl nalepit korálky na obrázek, který se mu líbit a vzít si ho domů. Po obědě jsme připravili pro děti ohňostroj, tedy papírový ohňostroj. Na louku jsme vypustili barevné stuhy, létaly po větru a elegantně se snášely k zemi. No a pak si s nimi děti hrály.

Odpoledne byla připravena další dětská soutěž v jízdě zručnosti s modely na autodráze a soutěž pro dospěláky s překvapením.

Ve velkém stanu nám zahrál Jirka Med se svojí kapelou a pak jsme losovali tombolu. No a pak už jen obrovský táborák, který připravil Pavel s Lukášem a noční bojovka po kempu. Děti honily světlušky po spodní louce a běhaly o závod.

Pondělí už bylo v duchu vyhlášení výsledků a balení věcí, bourání stanů a pomalu sraz končil. Doufám, že se Vám všem sraz líbil.

2016

Jarní sraz
Sraz se tentokrát konal 19.-21.6. v kempu Vavražov. Je to rodinný kemp manželů Zlámalových nedaleko hradu Zvíkov u Orlické přehrady. Kapacita chatek je při plném obsazení 80 míst. Jsou tam přípojky el. energii, tak kdo vlastní obytný přívěs nebo stan, může se ubytovat mimo chatky.

Podzimní sraz
Podzimní sraz byl v kempu v Lužanech u Jičína v termínu 23. až 26. září 2016. U příjezdu jsem zjistila, že 70 procent lidí, jede domů již v neděli. No a co teď s tím? Kemp objednaný do pondělka, program srazu do pondělka a lidi v neděli směr domov. Tak jsme překopávali program, který jsme poctivě vyvěsili ve stanu, našlapali jsme všechny větší akce z neděle na sobotu a přemýšleli jestli všechno zvládneme. Sjížděli jsme se již v pátek brzy odpoledne, protože od 20 hodin hrála na sraze kapela Robert Hlavatý Band. Hráli opravdu pěkně a někteří i tancovali. Někdo diskutoval u chatek, jiný v místní restauraci, prostě příjemný večer.

Sjelo se 78 vozů značky Citroën a 13 vozů příznivců, dost dobrá účast. V sobotu jsme v deset zahájili sraz, autíčka se připravovala na spanilou jízdu. Jedeme směr Hořice, ale to vím já, Milan a jen pár lidí. Jedeme do sochařského parku. Pochopitelně jsme se museli Hořicím ukázat a tak jsme objeli celé náměstí. Hořice byli plné krásných vozů. Rozeběhli jsme se po parku, někteří zamířili přímo do podnikové prodejny hořických trubiček, která kvůli nám měla otevřeno a naplněné regály trubiček. Fronta až na silnici, tašky plné trubiček, kokosek a jiných dobrot, nezbytné kornouty se zmrzlinou nebo káva. Asi jsme vyjedli všechno, co bylo v dosahu. S plnými taškami jsme šli zpět ke svým plechovým miláčkům a již samostatně jsme se dopravili zpět do kempu. V podvečer byl lampiónový průvod , který projde krajem kempu a stočí se k rybníku. Pomalu procházíme kempem a směřujeme k rybníku. Už jsme tu všichni. Teď je čas na ruční práce, postavit leknín, zapálit svíčku a leknín opatrně položit na hladinu rybníka, trochu postrčit a vypustit lekníny štěstí. Hladina rybníka svítí do tmy, lekníny nezklamaly, pluly po hladině a krásně svítily. Najednou se nad hrází ozvala velká rána a vysoko nad našimi hlavami zasvítil ohňostroj. Barevné květy, padající světla a rozzářené očička dětí, skvělé. Ten kdo nedorazil, nemohl vidět ty šťastné dětičky a že jich tentokráte bylo. Pak jsme šli zpět ke stanu a opékali jsme si buřty. Večerní bojovku pro děti připravil Pavel s dalšími ochotníky a nezapomněl angažovat i nějaké to strašidlo. Vyrážíme na bojovku. Scházíme do spodní části kempu. Je tma tmoucí a docela dost hodin.

V neděli byl sraz ukončen a do pondělka je tu se mnou asi 30 lidí. Dost málo, ale nevadí, alespoň v klidu zabalíme stany, a dáme si i kávu. Odpoledne se všichni pomalu rozjížděli domů, loučili a všichni slibovali, že se uvidíme příště. Už teď se těšíme na další sraz.

zpět na začátek